TYFLOPRŮVODCE

Pro realizaci práce byly využity metody a postupy zpracování, které byly konzultovány s odborníky na řešenou problematiku – tyflopedagogiku, tyflokartografii a geoinformatiku. Jednotlivé části a charakteristiky použitých metod, dat a programů, popsané v této kapitole, jsou následně podobněji rozebrány v dalších kapitolách, a to jak v teoretické tak i v praktické části.

Použité metody
V průběhu práce byly použity metody z oblasti geografických informačních systémů (sběr, zpracování a úprava prostorových dat) a následně kartografické metody (např. generalizace, tvorba mapové kompozice) a metody grafického zpracování (např. úprava obrázků, sazba textů, předtisková příprava). Strany obsahující tyflografiku byly vytištěny pomocí speciálního postupu, za použití inkoustové tiskárny a tzv. fuzéru. Fuzér (používán je také pojem fuser) umožňuje při použití speciálního mikrokapsulového papíru vytvořit z černě vytištěných částí reliéfní grafiku, což je způsobeno reakcí teplocitlivé vrstvy na zahřátí infračervenými paprsky. Jako výzkumná metoda pro uživatelské testování bylo zvoleno tzv. behaviorální mapování, přičemž bylo pozorováno, jak uživatelé s tyfloprůvodcem pracují v praxi. Tato metoda se používá k dokumentování chování a pohybu lidí v konkrétním fyzickém prostředí, přičemž je pomocí nahrávek a mapování aktivit uživatelů možné odhalit, jakým způsobem je zkoumaný prostor v průběhu času užíván (100 metod, 2022).

Použitá data
Jako zdroj prostorových dat pro tuto práci byla využita otevřená databáze OpenStreetMap, která je za dodržení podmínek volně dostupná pod licencí ODbL. Z této databáze byla čerpána zejména prostorová data památek, komunikací a zástavby, v menší míře také např. data krajinného pokryvu nebo vodních toků. Data byla vyfiltrována a stažena pomocí QGIS pluginu QuickOSM. V průběhu práce bylo také využito poznatků a materiálů, které vznikly v rámci projektu RIDARP (TL03000679). Cílem tohoto projektu je zpřístupnění vybraných památek osobám se zrakovým postižením pomocí 3D modelů. V rámci projektu bylo vymodelováno celkem 16 památek v České republice, které jsou zároveň součástí tyfloprůvodce.

Použité programy
Zpracování prostorových dat a následná příprava map probíhala zejména v open-source softwaru QGIS a částečně také v programu ArcGIS Pro firmy Esri. Ke grafickému zpracování tyfloprůvodce byly použity programy z balíku Adobe Creative Suite 6 v rámci oficiální licence poskytnuté vedoucí práce. Jednotlivé mapy a další grafické elementy byly zpracovávány v programu Adobe Illustrator CS6. Tyto prvky byly průběžně kompletovány do podoby tyfloprůvodce v prostředí DTP programu Adobe InDesign CS6 (sazba map, textů a obrázků, paginace, předtisková příprava). Pro lepší představu o prostorovém charakteru památek bylo pracováno také s jejich 3D modely vytvořenými v rámci projektu RIDARP. Pro prohlížení modelů byly použity programy SketchUp a 3D Builder.

Postup zpracování
Prvním krokem je vypracování rešerše, která slouží k teoretickému zarámování problematiky a získání potřebného informačního základu pro další práci. Rešerše je věnována zejména problematice tyflokartografie, tyflografiky a zrakového postižení. Po získání teoretického základu a po návazných odborných konzultacích byla navržena struktura, obsah a grafické zpracování tyfloprůvodce. Stěžejní částí práce je samotná tvorba tyfloprůvodce. Ta se skládá především z přípravy a zpracování prostorových dat a následně grafického zpracování map, textů, obrázků a dalších grafických prvků. Vytvořené prototypy průvodce byly průběžně podrobovány uživatelskému testování. To probíhalo ve spolupráci s Ústavem speciálněpedagogických studií PdF UP, Základní školou pro žáky s poruchami zraku v Praze, Gymnáziem pro zrakově postižené v Praze a s neziskovou organizací KAFIRA, o. p. s. Poznatky z uživatelských testování byly průběžně zapracovávány. Výsledkem práce je vytvořený tyfloprůvodce, a to jak v analogové tak i digitální formě, který je dostupný ve dvou variantách – společné pro všechny památky a pro jednotlivé památky zvlášť.