Bakalářská práce se zabývá výpočtem indexu podlažní plochy a dalších indexů užívaných v územním plánování měst. Výpočet je prováděn pro budovy na plochách s rozdílným způsobem využití na území statutárního města Olomouce. V následujících podkapitolách jsou popsány použité metody a datové sady, zmíněn je software, se kterým se pracovalo a stručně je popsán postup zpracování.
Použité metody se týkaly výpočtů jednotlivých indexů a koeficientů. Jednalo se především o zjištění objemu, výměry a výšky budov vzhledem plochám s rozdílným způsobem využití. Byly použity výpočty dle metodik a vyhlášek používaných v českém územním plánování. Pro popis hodnot indexů pro větší územní celky bylo použito základních metod popisné statistiky.
Byla použita extenze Repeating Shapes for ArcGIS od Jenness Enterprises. Nástroj je volně ke stažení včetně přehledného manuálu na stránkách Jenness Enterprises. Extenze umožňuje pokrýt, uživatelem specifikované území, sítí stejně velkých geometrických tvarů. Na výběr jsou mimo jiné body a kruhy různých vzorů, dále čtverce, trojúhelníky a hexagony. Po výběru tvaru lze specifikovat jeho velikost pomocí obsahu, obvodu, délky hrany nebo úhlopříčky a nastavit úklon obrazců. Výstup může být ve formátu Shapefile nebo Feature Class.
Koeficient zastavěné plochy (KZP) = zastavěná plocha budovou / výměra pozemku
Koeficient obestavěného prostoru (KOP) = zastavěná plocha budovou * výška budovy / výměra pozemku
Výška budov
Podlažnost = celková hrubá podlažní plocha / zastavěná plocha
Minimální podíl bydlení = součet hrubých podlažních ploch
sloužících pro bydlení v m2 vydělený součtem všech hrubých
podlažních ploch v m2 v řešeném území
Pro vytvoření ucelené databáze budov, která vstupovala do dalších výpočtů, byly použity databáze od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). První použitá databáze se skládala z adresních bodů a jejich technických parametrů pro Olomoucký kraj z roku 2009. Druhá databáze obsahovala stavební objekty, parcely a základní administrativní členění Olomouce. Magistrátem statutárního města Olomouce byly poskytnuty vektorové vrstvy funkčních ploch a lokalit dle Územního plánu Olomouce (2016). Pro zjištění výšky budov bylo použito digitálního modelu reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) a digitálního modelu povrchu České republiky 1. Generace (DMP 1G). Pro potřeby úpravy a aktualizace dat o budovách byly použity volně přístupné WMS od ČÚZK (WMS-Ortofoto a WMS-katastrální mapy) a 3D modely budov případně Street View Olomouce dostupné na Google Maps.
Většina správy, analýzy a vizualizace dat probíhala v aplikaci ArcGIS 10.x for Desktop od společnosti Environmental Systems Research Institute. Pro úpravu některých dat byl využit Microsoft Office Excel.
Po nastudování literatury, metodik a vyhlášek byla vypracována rešerše. S ohledem na dostupnost nebo nedostupnost některých dat byly vybrány a popsány indexy a regulativy použité v bakalářské práci. Dalším krokem bylo vytvoření ucelené databáze budov z poskytnutých dat. Tato fáze obsahovala především kontrolu a aktualizaci údajů o počtu podlaží, způsobu využití a existenci jednotlivých budov. Následovalo vypočtení podlažní plochy budov. Pomocí digitálních modelů terénu a povrchu byla zjištěna výška budov. Budovy a jejich charakteristiky byly následně použity pro výpočty jednotlivých indexů pro funkční plochy. Pro potřeby dalších analýz, bylo nutné vybrat pouze plochy zastavěného území a plochy primárně určené pro výstavbu budov. Vybrané plochy byly před výpočtem statistických charakteristik indexů celého města, jednotlivých lokalit a základních sídelních jednotek roztříděny následujícím způsobem. Dle významu byly vybrány zvlášť plochy stabilizované, plochy přestavby a plochy zastavitelné a dále dle podmínek způsobu využití plochy, plochy smíšené obytné, plochy smíšené výrobní, plochy veřejného vybavení, plochy dopravní a technické infrastruktury a byla vytvořena kategorie ploch komerčních. Před výpočtem hodnot indexů pro základní sídelní jednotky bylo nutné upravit vrstvu ploch s rozdílným způsobem využití upravit. Důvodem byla příslušnost některých ploch k více základních sídelním jednotkám. Dále byly vypočteny hodnoty indexů pro jednotlivé struktury zástavby a výsledky byly interpretovány v měřítku ploch s rozdílným způsobem využití. Pro plochy přestavby, které na rozdíl od ploch stabilizovaných nemají intenzitu zástavby neměnnou, byly vypočteny doporučené indexy, dle průměrných hodnot ploch a budov v okolí 500 m každé plochy přestavby a byla vypočtena nová maximální kapacita ploch. Obdobný postup byl použit i pro plochy zastavitelné. Po zhodnocení výhod a nevýhod indexů bylo navrženo nové řešení hodnocení intenzity zastavěnosti území pomocí IPP. Nakonec byl pro vizualizaci ploch s rozdílným způsobem využití použit ArcGIS Online.
Bakalářská práce v PDF, Poster k bakalářské práci v PDF
© 2017 Tomáš Tuháček, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky