Průměrná hodnota IPP je 0,65, maximální hodnota IPP = 11,1 na ploše (03/017S) a průměrná hodnota KZP je 0,25. KOP dosahuje nejvyšší hodnoty 44,3 na ploše (01/037S) s budovou Kostela sv. Mořice. Průměrná výška zástavby je 11 m. Nejvyšší průměrná výška budov s více než 18 m je v ZSJ Historické jádro, přilehlá ZSJ Sady Flora a ZSJ Družební.
Tvoří 75 % všech ploch se zástavbou, rozmístění hodnot indexů odpovídá celkovému hodnocení města (bez extrémů). Průměrná hodnota IPP je 0,66, přes 50 % ploch má hodnotu IPP pod 0,5, jedno až dvě podlaží a vysoké podíly zeleně.
Nejvyšších hodnot IPP (2,0 – 4,0) dosahuje většina budov administrativy. Nachází se především v centru a v prostoru před hlavním nádražím. Průměrná hodnota KZP je 0,65 a podlažnost nabývá hodnot okolo pěti. Hodnoty IPP (1,0 – 2,0) dosahují zbylé budovy občanské vybavenosti v centru a okolí. Budovy zdravotnictví, sakrální stavby, budovy obrany a budovy škol mají hodnoty IPP (0,5 – 1,0). Nejnižší hodnoty IPP do 0,5 jsou typické pro sportovní areály.
Charakteristické jsou nízké hodnoty indexů – IPP do 0,7, KZP okolo 0,3. Jedná se především o halové objekty – průměrná hodnota KOP 2,8. Zvláštním typem komerčního objektu je Galerie Šantovka s vysokými hodnotami indexů – KOP 21,2, KZP 0,8.
Jedná se o budovy průmyslu, komerční, sportovní a budovy školství. Typické jsou nízké hodnoty indexů dané rozlehlostí areálů a nízkou podlažností. Průmyslové areály se nacházejí ve východní části města, občanská vybavenost je promíchaná s bydlením.
Solitérní typ struktury je rozptýlen po celém území města. Charakteristické jsou vysoké rozdíly v hodnotách všech indexů. Obsahuje samostatné stojící výškové budovy se sedmi až 19 podlažími, zároveň se mezi ně počítají i jednopodlažní sportovní haly.
Nachází se pouze v lokalitě Historické jádro Olomouce. Je podobný typu blokové zástavby nejvyšší intenzity, ale bez výskytu vyšších než pěti podlažních budov. Hodnoty IPP jsou vysoké okolo 2,0 a vyšší. Je zde nevyšší zastavěnost 60 % a více.
Nejvyšší hodnoty indexů mají budovy se třemi až sedmi podlažími nacházející se v okolí centra. Hodnoty IPP jsou vysoké okolo 2,0 a více. Většina ploch má více než 40% zastavěnost. Střední hodnoty mají budovy se třemi podlažími. Hodnoty IPP se pohybují mezi 0,5 až po 1,8. Zastavěnost ploch je okolo 30 %. V okrajových částech města a vesnicích se nacházejí budovy s jedním až dvěma podlažími. Hodnota IPP zde nepřesáhne 0,5. Zastavěnost se pohybuje okolo 15 až 20 %.
Budovy s pěti až osmi podlažími. Hodnoty IPP jsou vysoké IPP 0,8 po 2,4. Koeficient zastavěné plochy je nízký většina ploch má hodnoty okolo 0,22. Charakteristická je i vyšší výška zástavby a vysoké až 100% podíly bydlení.
Hodnoty IPP jsou nízké a pohybují se mezi 0,1 až 0,4. Většina budov má jedno výjimečně dvě podlaží. Zastavěnost ploch se pohybuje nejčastěji mezi 10 až 25 %. Vysoké jsou podíly zeleně. Až na výjimky 100% podíly bydlení. Vyšší hodnoty IPP se vyskytují pouze u ploch, kde prorůstá novější blokový typ.
Doporučené hodnoty byly stanoveny dle průměrných indexů stabilizovaných ploch v okolí 500 m. Vypočtené navržené indexy odpovídají charakteru zástavby v přilehlém zastavěném území a směrem od něj se jejich hodnoty většinou snižují.
Problémem, který může nastat při použití
IPP je, že v územním plánu bývají definovány různě velké plochy. Menší
plocha znamená vyšší hodnoty indexů. Porovnáním budov na plochách
03/017S a 02/038P zjistíme, že i když na obou plochách stojí budovy
s výškou kolem 72 m a 18 až 19 podlažími, hodnoty IPP se pro ně liší.
Zatímco pro plochu 03/017S s rozlohou 2395 m2 je hodnota
IPP 11,1. Pro plochu 02/038P s rozlohou 19 475 m2 je
výsledný IPP pouhých 0,8.
Řešením je rozdělit celé území pomocí stejně velkých ploch, tedy
přiřadit každému hexagonu o identické výměře 50 000 m2
celkovou hrubou podlažní plochu budov v hexagonu se nacházejících.
Rozdíly pro plochy 03/017S a 02/038P, při použití hexagonů, nejsou
vysoké a jsou způsobené charakterem okolní zástavby.
Podlažnost
– Funkční plochy
IPP – Základní sídelní
jednotky
Průměrná
výška budov – Základní sídelní jednotky
Schéma základních
sídelních jednotek Olomouce
IPP – Plochy veřejného
vybavení
Koeficient obestavěného
prostoru – Plochy smíšené výrobní
Využitá
kapacita ploch přestavby
Řešení ploch
zastavitelných
Index podlažní plochy
Olomouc – Nové řešení
Vizualizace
v ArcGIS Online
Bakalářská práce v PDF, Poster k bakalářské práci v PDF
© 2017 Tomáš Tuháček, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky