Téměř každý člověk držel alespoň jedenkrát v ruce mapu a snažil se v ní zorientovat a něco konkrétního najít. Také nejedné osobě možná proběhla hlavou otázka, jak možné, že někteří se v mapách orientují snáze, a jiní s tím mají obtíže. A jak rozdílně se vlastně na mapy dívají na straně jedné kartografové, tedy ti, kteří mapy tvoří, a na druhé straně jejich čtenáři, kteří jsou běžnými uživateli?

Na tuto otázku by v minulosti nebylo jednoduché přesně odpovědět. Sice již dávno je známo, že existují různé typy osob, které se vyznačují navzájem odlišnými přístupy a postupy, ale bez moderní technologie eye-tracking systému by nebylo možné detailně změřit pohledy zmíněných lidí a vědeckými postupy je zhodnotit.

Hlavní využití eye-trackingu je v současnosti převážně na poli marketingu, přesto si tento způsob zkoumání úspěšně hledá cestu na univerzitní půdu a za jeho využití vzniká čím dál více studií. Významným zaměřením experimentů bývá srovnání expert – laik.

V této diplomové práci se obdobně porovnávají osoby, které absolvovaly vzdělání zaměřené na kartografii, a pak lidé, kteří takovéto studium nepodstoupili. Tento příklad z kartografie ovšem zdaleka není jediné využití tohoto formátu. V mnoha jiných oblastech jsou významné rozdíly v pohledu zkušených uživatelů oproti těm, kteří nemají dostatečný přehled, povědomí nebo zkušenosti se zvolenými úlohami. A právě pomocí eye-trackingu by tedy mohli méně zkušené osoby nahlédnout a něco si odnést z toho, kam přesně se dívají zkušenější uživatelé.

Rozdíly ovšem nejsou jen mezi experty a laiky. Určité odlišnosti, nejen při čtení map, jistě lze nalézt také mezi muži a ženami, takže je vhodné zkusit si tyto zjištění, že je možné rozlišovat skupiny uživatelů, ověřit a případně podložit fakty.