Vítejte na stránkách věnovaným výzkumnému projektu GA ČR 205-07-0821 Analýza a modelování dynamiky prostorových vazeb ekotonů v prostředí GIS.
Výzkum se orientuje na prostorovou organizaci a dynamiku krajiny prostřednictvím studia hranic krajinných složek.
Při řešení projektu bylo třeba zohlednit specifika řešeného tématu i jednotlivých aplikovaných metod výzkumu. V průběhu práce byly zpočátku využívány odděleně metody výzkumu biogeografického, resp. geobiocenologického a geoinformatického, které byly v závěru propojeny na základě geostatistiky a IT prostředí a vedly k návrhu a otestovaní nové metody výzkumu.
Po celá tři léta byla dodržována navržená logická a časová posloupnost řešení, která zajišťovala plnění plánovaných dílčích úkolů a zajistila vhodnou návaznost dílčích výsledků v průběhu výzkumu. Při řešení výzkumných cílů byly v různých oblastech odhalovány kritické body, jejichž řešení bylo předmětem rozsáhlé diskuse.
Již na počátku vyvstal problém při objasňování a především chápání pojmu ekoton. Jiné chápání prezentovali biogeografického (Brněnské pracoviště), jiné GIS specialisté (Olomoucké pracoviště). Společný přístup nalezen nebyl (a ani nemohl být), proto jsou prezentovány přístupy dva. Detailní geobiocenologický, chápající ekotony sensu lato a sensu stricto, a geoinformační – chápající na krajinné úrovni (sensu lato). Výsledkem je zjištění a popis zajímavého a složitého systému rozmanitých liniových společenstev (ekotonů) v současné krajině, ovlivňovaného velkým počtem přírodních i antropogenních vlivů.
Koncepce projektu byla zaměřena na rozvoj poznání zákonitostí, ovlivňujících stav, strukturu a funkci krajiny, jejích složek a vazeb prostřednictvím studia ekotonů. Analyzovat prostorové vazby krajinných složek představovalo identifikovat stavební složky a také systém a kvalitu vztahů mezi těmito složkami. V souladu s chápáním krajiny a krajinných složek a současným stavem řešení dané problematiky byly ekotony analyzovány a typologicky rozčleněny. V případě studia kulturní krajiny v jednotlivých časových horizontech byly ekotony chápány jako hranice mezi jednotlivými jednotkami využití krajiny, v případě „přírodní“ krajiny na úrovni potenciální vegetace to byly hranice mezi jednotkami přírodní potenciální vegetace (hranice konvergentní a divergentní).
Existence a typ ekotonového společenstva je projevem prvků neživé přírody i vlivu člověka a dalších organismů. Jejich vzájemné působení se výrazně liší při srovnání jejich podílu v současné krajině s aktuální vegetací s krajinou s vegetací potenciální, neovlivněnou lidskými aktivitami. Kromě klimatických podmínek, které zásadně podmiňují převažující typy vegetace, jsou v měřítku ekotonových společenstev nejdůležitější reliéf a geologické podloží. V povodí Trkmanky, tvořeném především měkkými sedimentární horninami, často s vyšším podílem vápníku, se mění pouze zrnitost. V povodí nedochází k ostrým přechodům. Výraznější ekologická rozhraní jsou proto vázána na výraznější změny reliéfu, např. ostré přechody ploché nivy do okolních pahorkatin.
© Katedra geoinformatiky UP Olomouc 2007