VYUŽITÍ METODY THINK-ALOUD V KARTOGRAFICKÉM VÝZKUMU

Předmětem této diplomové práce je aplikovat metodu think-aloud na zvolených kartografických produktech a v závislosti na tom objevit úskalí a přednosti metody. Zároveň jsou postupy metody v této práci unifikovány a demonstrovány na kartografických produktech pro hodnocení jejich použitelnosti. Hlavním cílem práce je proto vytvořit experiment orientovaný na hodnocení vybraného kartografického produktu s využitím metody think-aloud.
Metodu think-aloud využilo ve svých studiích pro testování použitelnosti produktu mnoho odborníku, ale i laiků. Produktem testování může být softwarové rozhraní, webové prostředí, ale i věcný produkt. Pro kartografické produkty (např. mapy, atlasy) však není metoda příliš rozšířená. Navíc se mnoho studií rozchází v poskytnutých informacích ohledně zpracování zaznamenaných dat a hodnocení produktu. Metoda je současně schopna sloužit jako doplněk či alternativa eye-tracking testování. Z tohoto důvodu je příhodné informace o této metodě sjednotit.
Výsledkem práce jsou primárně dva shrnující výstupy. Prvním výstupem je ohodnocení kartografických produktů. V hlavní studii se jednalo zejména o atlas Moravskoslezského kraje. Dalším výstupem je stručný návod, jakým způsobem experimenty s přemýšlením nahlas realizovat. Text práce zároveň shrnuje teoretické a praktické informace z řady studií, který může sloužit pro budoucí čtenáře jako sběrnice informací pro realizaci think-aloud experimentů.

Autor práce: Tomáš Vaníček
Vedoucí práce: RNDr. Stanislav Popelka, Ph.D.

Think-aloud je metoda používaná pro shromažďování informací při testování použitelnosti produktu. Využívá se ale také v psychologii a řadě dalších společenských věd (například při psaní, čtení, překladu atp.). Metoda think-aloud se řadí mezi nejhodnotnější metody hodnocení použitelnosti a skládá ze dvou hlavních částí. Jedná se o přemýšlení participantů výzkumu nahlas při řešení určitého problém a z analyzování získaných verbálních protokolů výzkumníkem. Účastníci testování v kontrolovaném prostředí pracují s produktem a plní specifickou připravenou sadu otázek a úkolů, během které přemýšlí nahlas. Respondent nahlas verbalizuje veškeré své myšlenky průběžně po celou dobu testování. Tyto myšlenky by měly být participantem pouze verbalizovány bez dodatečné interpretace pro zachování objektivity. Řeč může obsahovat řadu myšlenek participantů, například na co se dívají, na co myslí, co dělají nebo jak se cítí. Testující během experimentu vyjadřují své emoce, ať už negativní, jako je zmatení nebo frustrace, nebo pozitivní, jako je radost ze zvládnutého úkolu. Řeč uživatele je zároveň zaznamenávána do záznamového zařízení pro archivaci komunikace a následnou analýzu. Tento princip umožňuje pozorovateli hlouběji nahlédnout do kognitivních procesů účastníka. Audio nebo video záznam s výpověďmi je poté transkribován a analyzován jak kvalitativně, tak kvantitativně. Vzniká tak hodnocení použitelnosti produktu. Pozorovatel si také vytváří poznámky během procesu testování o tom, co účastnící říkají a dělají, aniž by zasahoval do průběhu procesu think-aloud experimentu. Testování je vyjma zvuku často zaznamenáno i videem, aby se výzkumník mohl vrátit a odkazovat na to, co účastníci dělali a jak reagovali.

Princip think-aloud metody

Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit experiment se zaměřením na hodnocení vybraného kartografického produktu s využitím metody think-aloud (přemýšlení nahlas). Po získání odborných znalostí o této metodě byly v průběhu práce vytvořeny dvě studie. První pilotní studie se zaměřovala na hodnocení map pro majitele a chovatele psů. Tato studie byla kombinována i se záznamem pohybu očí a sloužila pro vyzkoušení metody na kartografických produktech. Zkušenosti z pilotní studie byly využity pro tvorbu druhé hlavní studie se zaměřením na atlas Moravskoslezského kraje. Součástí bylo i testování nástrojů pro práci se zaznamenanými daty. V průběhu práce byly navrženy tři směry, jak zvukové záznamy zpracovat a analyzovat. První možností je separace záznamu na jednotlivé anotace a jejich analýza. Další možnosti je převod záznamu na text a provedení lingvistické analýzy. Třetí doplňující možností je využití veškerých vzniklých materiálu a jejich subjektivní retrospektivní analýza z pohledu výzkumníka. Výsledkem studií jsou navrhnutá doporučení pro optimalizaci kartografických produktů ke zvýšení jejich použitelnosti. Výstupem práce je unifikace metody, hodnocení těchto produktů a také strukturalizovaný manuál pro realizaci testování použitelnosti pomocí think-aloud metody. Výsledky a výstupy práce umožní replikovat think-aloud experimenty na jiných produktech a textová část diplomové práce zároveň poslouží jako sběrnice teorie a pojmů v souvislosti s metodou think-aloud.