VYUŽITÍ METODY THINK-ALOUD V KARTOGRAFICKÉM VÝZKUMU

Pro dosažení hlavního cíle práce byla využita řada metod, které byly objeveny a použity v průběhu práce. Nejvýznamnější využitou metodou byla metoda think-aloud. Zásady této metody byly podstatou práce. Základním principem je, že respondent při práci s produktem nahlas verbalizuje veškeré své myšlenkové pochody. Získány jsou tak postoje uživatele vůči testovanému produktu. Výpovědi respondentů jsou zpracovány výzkumníkem a analyzovány. Ve výsledku na základě použitých analýz je zjištěna úroveň použitelnosti produktu. Podrobnosti o této metodě jsou uvedeny dále v textu. V průběhu první studie byla využita i metoda eye-tracking, která sloužila jako doplněk pro testování map pro majitele a chovatele psů. Principem metody eye-tracking v kombinaci s think-aloud je, že zatímco testovaná osoba pracuje s produktem a nahlas verbalizuje myšlenky, jsou zaznamenávány i její pohyby očí. To umožní výzkumníkovi nejen zajistit podrobnost testování a mít podrobná kombinovaná data, ale i možnost zjistit oblasti, kam respondent očima při práci s produktem směřoval a k jakým částem se vracel (např. k legendě, do oblasti s mapou apod.), tzv. AOI. Záznamy pohybu očí pak v práci sloužily jako doplňkové informace pro vyhodnocení map z pilotní studie. Při realizaci práce byly vydefinovány tři metody zpracování a analýzy dat. První možností byla metoda tvorby a analýzy anotací. Zaznamenaná data byla nahrána do zvoleného anotačního nástroje a separována na jednotlivé anotace. Statistiky separovaných anotací pak byly využity pro výpočet metrik použitelnosti. Metriky použitelnosti jsou systémem měření efektivity, účinnosti a spokojnosti a existuje jich celá řada. V práci byly zvoleny metriky pro určení skóre úspěšnosti, zjištění počtu chyb, analýzu chybovosti, určení doby plnění úkolu a výpočet účinnosti podle času. Další metodou byl převod záznamu na text a provedení lingvistické analýzy. Pro převod řeči na text bylo využito velkého množství nástrojů se zaměřením na automatičnost procesu transkripce. Jakmile byla data v textové formě, byla provedena lingvistická analýza. Pro její realizaci byla vyzkoušena řada lingvistických nástrojů. Ve finále byl zvolen SW SketchEngine, do kterého byl vložen korpus s výpověďmi formou textu. Poslední doplňující možností bylo subjektivní hodnocení produktu pomocí definované retrospektivní analýzy. Pro toto hodnocení bylo využito veškerých vzniklých materiálů (poznámky, záznamy aj.). Výzkumník posléze provádí subjektivní hodnocení problémových částí produktu. V průběhu realizace práce bylo využito i metody sběru informací a odborné literatury. Klíčovou publikací věnující se metodě think-aloud byla publikace Somerena a kol. (1994), která slouží jako praktický průvodce pro modelování kognitivních procesů se zaměřením na think-aloud. Dále bylo využito metody odborných konzultací s pracovníky katedry geoinformatiky a katedry obecné lingvistiky (převážně s dr. Matlachem) v Olomouci.

Veškerá data byla sesbírána vlastními testováními v průběhu práce. Primárně se jednalo o audio data, která byla případně převedena do textové podoby. Pro jejich zisk bylo částečně využito prostředí eye-tracking laboratoře na katedře geoinformatiky. Žádná další data nebyla při tvorbě práce zapotřebí.

Naplnění cíle práce napomohlo několik softwarových produktů z mnoha kategorií. Nejzásadnější programy sloužily pro zpracování zaznamenaných dat. Těchto programů bylo využité velké množství. Mezi anotačními nástroji byl zvolen jako hlavní program ELAN 6.3, který sloužil pro separaci záznamu, jeho anotaci a zjištění statistik anotací. Pro převod záznamu na text bylo opět vyzkoušeno mnoho nástrojů. Nakonec byl pro transkripci vybrán nástroj Google Engine, který je součástí platformy Google Cloud. Na této platformě lze vytvářet vlastní aplikace a využívat veškeré zdroje od společnosti Google. V nabídce je i nástroj Speech-to-Text provozovaný Google AI. Programy pro lingvistickou analýzu byly konzultovány s katedrou obecné lingvistiky UP. Jako finální SW byl zvolen komplexní nástroj SketchEngine. Tento program funguje v internetovém prohlížeči a nabízí spoustu možností pro analýzu textu. Metriky a doplňující statistiky a tabulky byly vypočítány s pomocí programu Microsoft Excel 2021. Grafika v textu práce byla vytvořena v GIMP 2.8. Text práce, návod a testovací scénáře byly sepsány v Microsoft Word 2021.

Postup zpracování jednoduše ilustruje obrázek níže. V první řadě byla nastudována odborná literatura a think-aloud studie. Na základě získaných znalostí byla provedena rešerše a vědomosti byly aplikovány v pozdějších fázích vývoje práce. Důležitou částí v přípravné fázi bylo i testování nástrojů pro práci se zaznamenanými daty. Ty byly ve výsledku rozčleněny na anotační, lingvistické a transkripční (převod na text). Právě lingvistické nástroje byly konzultovány s lingvisty. Po zvolení nejefektivnějších nástrojů a nastudování principů metody byla vytvořena pilotní studie, které složila pro ověření daných principů a také pro zjištění faktu, zda lze metodu aplikovat na kartografické produkty. Zaznamenaná data z pilotní studie byla zpracována zejména převodem na text a prováděním lingvistické analýzy. Zároveň byla aplikována a definována i subjektivní retrospektivní analýza. Poznatky z pilotní studie byly cenným vstupem pro hlavní studii. Na základě zkušeností byla vytvořena druhá a hlavní studie, jejíž testovaným kartografickým produktem byl atlas Moravskoslezského kraje. Získané audio záznamy byly oproti pilotní studii navíc separovány na jednotlivé anotace a dále také převedeny do textové podoby. Následně proběhla analýza anotací a také lingvistická a retrospektivní analýza. Tyto analýzy umožnily kvalitativně i kvantitativně vyhodnotit dané části atlasu. Z veškerých poznatků byl v závěru vytvořen návod pro think-aloud experimenty a také byly navrhnuty doporučení pro optimalizaci produktu.