ZÁVĚR
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit experiment se zaměřením na hodnocení
vybraného kartografického produktu s využitím metody think-aloud. V první řadě
proběhla přípravná fáze s nastudováním principů metody, její historie a dílčí souvislosti
z odborné literatury. Příprava byla klíčová pro unifikaci metody v textu práce a další
výstupy jako je tvorba finálního návodu. V další části byly otestovány nástroje pro
zpracování zaznamenaných dat a rozčleněny na anotační, transkripční (15x)
a lingvistické (16x). V průběhu byly navrženy tři směry, jak zvukové záznamy zpracovat
a analyzovat. První možností je separace záznamu na jednotlivé anotace a jejich
analýza, druhou převod záznamu na text a provedení lingvistické analýzy a třetí využití
veškerých vzniklých materiálu a jejich subjektivní retrospektivní analýza z pohledu
výzkumníka. Na základě obdržených vědomostí bylo přistoupeno k prvním pilotním
experimentům, kterých se účastnilo sedm respondentů. Pro konkluzi zhodnocení
produktů z pilotu bylo využito lingvistické a retrospektivní analýzy. Následně byla ke
každému produktu navrhnuta sada doporučení pro jejich zlepšení. Výsledky a poznatky
z pilotní studie sloužily pro konstruktivní preparaci na druhou hlavní studii se
zaměřením na atlas Moravskoslezského kraje. Experimentu se zúčastnilo 13
respondentů z různých věkových skupin a stupně odbornosti. Pro vyhodnocení
produktu bylo využito zejména analýzy anotací, na jejichž základě byly vypočítány
metriky použitelnosti jako je výpočet skóre úspěšnosti, analýzy chybovosti a průměrná
doba plnění úkolu. Závěrem byla aplikována i lingvistická a retrospektivní analýza pro
doplňující údaje. Poznatky z těchto tří typů analýz byly aplikovány v celkové konkluzi
zhodnocení atlasu a také pro tvorbu praktického průvodce a sjednocování metody.
Problematickým tématem bylo vyhodnoceno téma veřejné hromadné dopravy, kde byla
podle výpovědí mapa nedominantní a nepřehledná. Součástí byla i infografika, jejíž typ
byl kritizován pro její komplexnost. Fotografie, které pokrývaly celou jednu stranu, se
ukázaly jako zbytečné. Celkového skóre úspěšnosti pro atlas bylo vypočítáno
s hodnotou 0,71. Podle referenčních údajů se výsledek ukázal jako mírně podprůměrný,
proto byly navrženy doporučení pro optimalizaci atlasu.
Shrnutím je metoda think-aloud závislá na výzkumníkovi a jeho schopnosti vytvořit
optimální testovací scénář a správně vyhodnotit naměřená data. V opačném případě
může jít spíše o reprezentaci názorů uživatelů než o plnohodnotnou objektivní metodu.
Také je velmi důležité zvolit reprezentativní respondenty pro testování. Přesto, jak bylo
ověřeno dvěma studiemi, metoda think-aloud dokáže poskytnou cenné informace
o použitelnosti kartografických produktů a pro jejich vylepšení.
Výsledkem této diplomové práce je především hierarchizace a unifikace samotné
metody, která je součástí text. Principy metody byly demonstrovány na vybraných
kartografických produktech a vzniklo jejich hodnocení a doporučení pro zlepšení.
Důležitým výstupem je i návod, jakým způsobem think-aloud experimenty provádět,
který je volně k dispozici na webových stránkách práce pro veřejnost. Podle
vytvořených jednotlivých kontinuálních kroků tak může proces think-aloud
experimentů replikovat kdokoliv nezávisle na odbornosti. Text práce může být také
použit jako sběrnice pojmů v souvislosti s metodou think-aloud a také jako teoretický
můstek nejen pro lingvistiky nebo psychology