VYUŽITÍ METODY THINK-ALOUD V KARTOGRAFICKÉM VÝZKUMU

Cílem diplomové práce bylo vytvořit experiment zaměřený na hodnocení vybraného kartografického produktu, využívající metodu think-aloud. Hlavního cíle bylo dosaženo pomocí splnění čtyř dílčích cílů: nastudovat princip metody think-aloud, testovat vhodné nástroje pro práci se zaznamenanými daty, vytvořit experiment pro kvalitativní hodnocení kartografického produktu a analyzovat a kvalitativně vyhodnotit zvolený kartografický produkt. Výsledkem je pak unifikace metody a definování jejich kroků, ohodnocení testovaných produktů a také průvodce pro tvorbu think-aloud experimentů.
Pro dosažení cílů práce proběhlo v první fázi důležité studium odborné literatury a také řady předešlých studií v souvislosti s metodou think-aloud. Jakmile byl získán základní přehled principů metody, pokračovala přípravná fáze testováním nástrojů pro práci se zaznamenanými daty. Tyto nástroje byly rozděleny na anotační nástroje, na nástroje pro převod řeči na text (otestováno více jak 15 nástrojů) a na lingvistické nástroje (otestováno 16 nástrojů). Byly také navrhnuty a definovány tři směry, jak záznamy využít a následně analyzovat. Na základě získaných vědomostí byl proveden první experiment v rámci pilotní studie s mapami pro majitele a chovatele psů. V závislosti na zjištěných faktech byla ke každému produktu navrhnuta sada doporučení pro jejich zlepšení.

Prvním produktem podrobený testováním byla statická mapa městské části. U této mapy zaujala na první pohled uživatele nejčastěji grafika, znaky a nadpis mapy. Právě nadpis mapy byl označen jedním z uživatelů jako výrazný, ale spíše v pozitivním smyslu, na druhou stranu byl jiný uživatele zmaten, co je hlavní titul a co podtitul. Grafika se ukázala jako vyhovující a barvy znaků a tematických ploch také vhodně zvolené, ačkoli pro jednoho dotazovaného byly barvy příliš výrazné. Smysl červených zákazových ploch byl určen jasně, ale respondenti nedokázali říct, proč se do této oblasti nesmí. Znaky v legendě byly srozumitelné, v jednom případě však došlo ke zmatení, proč jsou kategorie služby a zajištění odděleny. Uživatelé při zjišťování informací o prodejnách dávali větší pozornost legendě než popisu znaků. Respondenti si dokázali vytvořit nadhled nad mapou pomocí rozlišitelných znaků a byli schopni si představit oblasti, kde je nízký počet prvků vybavenosti. Znaky v mapy byly tím pádem dostatečně výrazné a odlišitelné. Tiráž mapy a nalezení potřebné informace v ní dotazovaným nečinilo problém. Cílová skupina a téma mapy bylo určeno jednoznačně, stejně tak využitelnost mapy. Pro tuto mapu byly navrhnuty doporučení jako upravit nadpis a jednoznačně určit, jaký popis číst jako první (nejdříve titul, poté podtitul), vydefinovat zákazové oblasti v mapě (popisem v mapě nebo jako nadstavbový kompoziční prvek) a sjednotit kategorie znaků anebo popsat důvod tohoto rozlišení.

Dalším testovaným produktem byla příruční mapa pro majitele a chovatele psů. Na základě výpovědí respondentů bylo zjištěno několik užitečných informací k produktu. Při prvním pohledu na mapu uživatele zaujaly obrázky a QR kód okolo hlavní mapy a netradičně pojaté plochy v mapě. Obrázky se ukázaly jako příliš výrazné a velké. Právě netradiční plochy se objevily jako problémové. Uživatel se v typech ploch orientoval obtížně a zjistit informaci trvalo delší dobu, což nesplňuje požadavek vlastnosti použitelnosti produktu. Typickým příkladem byla situace, kdy uživatel měl za úkol najít převládající plochu. Došlo k několika rozmanitým případům, kdy se mohlo jednat o „bílou“ plochu, „zelenou“ plochu pro venčení anebo přímo mapové pole jako převládající část. Nejednoznačnost odpovědí evokuje problémovost mapy. Zákazové plochy byly určeny jednoznačně, na druhou stranu se mohlo jednat o zkušenost z předchozí mapy. Uživatelé dostali za úkol nalézt plochu s rovnováhou venčení a služeb. Ukázalo se, že nalézt plochu v legendě nebylo problém, ovšem najít ji v mapě, kdy uživatelům barvy splývaly nebo byly hodně podobné, bylo náročnější. Objevily se názory, že některé prvky (např. prodejny chovatelských potřeb) byly v mapě zbytečné. Informace o použitých datech v tiráži byly řečeny jednomyslně, jen zkratka TSMO nebyla pro uživatele zřejmá. Pro tuto mapu byly navrhnuty doporučení jako zmenšit nebo jinak minimalizovat výrazné obrázky a QR kód, zpřehlednit legendu s uvedenými plochami v mapě (tj. tabulku typů), začlenit veřejné a neveřejné plochy pod jednotnou legendu s plochami, pro jednotlivé typy zvolit odlišnější barvy, prověřit potřebu vizualizace některých prvků (zejména prodejen) a rozepsat zkratku TSMO v tiráži.

Posledním produktem z pilotní studie byla webová mapa. Pomocí nadpisu v záhlaví respondenti ihned přišli na to, jaké téma mapa vyjadřuje a pro koho je určena. Ovládání webové mapy bylo intuitivní. Uživatelé okamžitě věděli, jak se v mapě pohybovat, přibližovat apod. a to včetně zjištění názvu znaku, tj. jeho rozkliknutí. Popisy v úvodní podkladové mapě jsou dostatečné, uživatelé se podle nich dokázali orientovat a najít konkrétní park ve městě. Vyhledávač byl pro uživatele přínosem a pomohl jim najít konkrétní ulici z úkolu. Bylo jej také využito pro nalezení jednoho z prvků, to však vyhledávač neuměl. Legenda byla často využívána. Tlačítko pro návrat do výchozího stavu mapy bylo nalezeno uživateli okamžitě a správně aplikováno. Přepínání vrstev nebo nalezení jiné podkladové mapy nebylo obtížné. V závěru se objevovaly názory, že by bylo vhodné tuto webovou mapu transformovat také do podoby mobilní aplikace. Pro webovou mapu byly navrhnuty řešení jako zvýšit funkcionalitu vyhledávače, případně vybudovat webovou mapu na jiné platformě, prověřit funkčnost na mobilním zařízení nebo vytvořit mobilní aplikaci s obdobným principem a tematickým zaměřením.

Doposud se jednalo pouze o pilotní studii a testování. Druhé hlavní studie se věnovala atlasu Moravskoslezského kraje a pro co nejkvalitnější tvorbu experimentu bylo čerpáno ze zkušeností z pilotu a jiných studií. Pro vyhodnocení produktu bylo využito zejména analýzy anotací. Pro posouzení použitelnosti určitých částí atlasu bylo využito základních metrik pro zjištění efektivity, účinnosti a spokojenosti, které dohromady zjišťují použitelnost. První metrikou byl výpočet skóre úspěšnosti ve třech úrovních – skóre úspěšnosti respondentů, skóre úspěšnosti u jednotlivých úloh a celkové skóre úspěšnosti atlasu. Dále byla vytvořena a zhodnocena chybová matice u analýzy chybovosti a také byla zjišťována průměrná doba plnění úkolu. Závěrem byla využita lingvistická i retrospektivní analýza. Poznatky z těchto tří typů analýz byly aplikovány v celkové konkluzi zhodnocení atlasu. Nejdéle se uživatelé věnovali hledáním informace v mapě nebo legendě. Průměrně se jednalo o 148 sekund v součtu u všech úloh. Respondenti se také často vraceli zpět k určitým otázkám, které si opakovaně četli nahlas (v součtu průměrně 138 sekund). Delší částí byla samotná manipulace s atlasem (114 sekund). Naopak nejméně času zabralo čtení popisu u map, které si většinou jen respondenti prolétli očima, aniž by se ponořili do textu (průměrně jen 27 sekund v součtu u všech úloh). Nejdéle trvající úkolem byl úkol č. 10, kdy si měl dotazovaný vymyslet vlastní otázku na vybrané téma, což je pochopitelné. V porovnání s ostatními otázkami trvalo respondentům nejdéle zodpovědět na otázku č. 2, která zjišťovala počet map v atlase. Jelikož spousta uživatelů počítala mapy ručně, zabralo to mnoho času. Jen zlomek participantů dokázal najít korektní informaci o počtu map v atlase na jedné z úvodních stran. Tématem s největším počtem chyb v atlase se stalo téma veřejné hromadné dopravy, které bylo pokryto dvěma otázkami. Podle výpovědí od respondentů se v mapě nacházely spousty čar a zjištění detailní informace (např. doprava na ostravské letiště) bylo obtížné. Součástí tohoto tématu byla i infografika, jejíž typ se stal nejkritičtější částí. Uživatelé tento druh infografiky často označovali za nepřehledný a náročný na pochopení. Tuto domněnku potvrzuje i vysoká chybovost u dvou otázek, které s tímto typem infografiky pracovaly. Po skončení testování někteří participanti uvedli, že manipulace s atlasem byla obtížnější. Klíčová témata pro daný kraj v obsahu atlasu (např. doprava) byla překrývána méně významnými tématy při jejich hledání. U tématu klimatických oblastí docházelo k drobné nejistotě, co lze uvažovat jako legendu mapy. Někteří uživatelé se museli zorientovat v infografice, kterou zprvu považovali za legendu a až poté se přesunuli k tabulce definující klimatické charakteristiky oblastí. Určování ročních a denních teplot v mapě klimatických oblastí bylo pro některé dotazované matoucí. Po testování se objevila spousta názorů o tom, že atlas obsahuje mnoho moderní grafiky a fotografií (na levé straně atlasu), které jsou zbytečné. Uživatel byl tak přehlcen lákavou grafikou, která však snižovala přehlednější a rychlejší zjištění informace. Zároveň byly mapy podle participantů příliš malé a nedominantní, což zapříčinilo, že respondenti hledali informace více v okolí mapy. Samotné hledání informace v mapě bylo o to delší a náročnější. Kromě toho byl popis i znaky v mapě příliš malé, obzvlášť pro participanty s brýlemi nebo v pokročilejším věku. Vzhledem ke komplexnějším informacím, moderní grafice, malým mapám i popisu je atlas nevhodný pro seniory. Atlas obdržel hodnotu celkového skóre úspěšnosti 0,71, přičemž podle literatury by měl mít dobrý produkt průměrné skóre úspěšnosti v minimální hladině 0,78. Výsledek lze tedy označit jako průměrný až podprůměrný, přesto by bylo vhodné provést revizi i problematických částí atlasu. Vzhledem k uvedeným informacím byly navrhnuty doporučení pro optimalizaci atlasu jako přidat novou stránku se statistickými údaji o atlase (např. počet map), provést korekturu tématu veřejné hromadné dopravy, změnit typ infografiky u témat veřejné hromadné dopravy a intenzity dopravy, zvýraznit klíčová témata v obsahu atlasu, zvýraznit pojmy roční a denní teploty v mapě klimatických oblastí, omezit fotografie a zjednodušit celkový moderní vizuál atlasu, zvětšit hlavní tematické mapy (např. využít i levou stranu atlasu) a zvětšit popis a znaky v mapách pro lepší čitelnost.

Výsledky a výstupy jsou široké. V první řadě se podařilo sjednotit informace do jednotného souboru na základě studia literatury a jiných praktických studií. Metoda tak byla unifikována a popsána, což byl hlavní výsledek práce. Zjištěné informace byly aplikovány na kartografických produktech. Vznikl tak první výstup práce s hodnocením kartografického produktu (součást textu). Obsahem byl i návrh doporučení pro zlepšení použitelnosti produktů. Pokud by byly návrhy na produkt jejich autorem aplikovány, je možné opětovně provést obdobný think-aloud experiment, porovnat výsledky těchto verzí produktů a zjistit, zda byla skutečně zvýšena úroveň použitelnosti a případně o kolik. Protože text je obsáhlý, v kontinuitě vznikl i přehlednější praktický průvodce pro tvorbu think-aloud experimentů. Tyto výstupy práce umožní replikovat provedený experiment na jiném libovolném kartografickém produktu i z pohledu druhého výzkumníka. Text práce také poslouží jako sběrnice teorie a pojmů v souvislosti s metodou think-aloud.