Metody zpracování

Ze vypracované rešerše studované problematiky byly pro potřeby uživatelského testování vybrány dvě metody, dotazníkové šetření a eye-tracking experiment. Tématem bylo testování barevných stupnic ve smyslu zjišťování uživatelské schopnosti respondentů identifikovat barevné odstíny v mapě s odstíny v legendě. V celém testování byla respondentům opakovaně pokládána otázka: „Na jaký interval v mapě ukazuje šipka?“. Respondenti odpovídaly buď výběrem z nabídky odpovědí (v případě dotazníku) nebo kliknutím do jimi vybraného obdélníku s barevným odstínem v legendě (v případě eye-trackingu).

Pro účely testování bylo potřeba definovat výzkumné otázky, vybrat vhodné barevné stupnice, vytvořit testované stimuly, provést uživatelské testování a naměřená data analyzovat a vyhodnotit.

Testované stimuly

Pro potřeby uživatelského testování bylo po vybrání vhodných barevných stupnic vytvořeno celkem 15 map. Deset z nich pro dotazníkové šetření a deset pro eye-tracking testování. Pět z 15 vytvořených map bylo použito v obou částech uživatelského testování. Jako vhodné stupnice byly zvoleny jednobarevné sekvenční kvantitativní stupnice z online nástroje ColorBrewer 2.0, jelikož byly vyhodnoceny jako často používané. Všechny mapy vznikly v softwaru ArcGIS Pro. V mapách byl vizualizován jev nadmořské výšky s klasifikovanou barevnou stupnicí, pro kterou byly velikosti jednotlivých intervalů navrženy ručně se snahou, aby každá z viditelných barevných vrstev měla ve vizualizovaném povrchu stejně velké zastoupení (stejně velké barevné plochy).

Nadmořská výška byla vizualizována nad územím USA, jelikož se jednalo o neutrální území z hlediska potencionálních respondentů, ale zároveň ne zcela území neznámé. Zdrojem dat je USGS 3D Elevation Program Dataset. Jedná se o dataset s více rozlišeními, který je průběžně aktualizován. Data v rámci 3DEO programu jsou dostupná na celostátní úrovni s rozlišením přibližně 30 metrů pro vnitrozemí a lepším rozlišením 3 až 10 metrů pro části Spojených států amerických. Na území Aljašky se rozlišení pohybuje od 5, 10 a 30 metry s místy s nejhorším rozlišením 60 metrů (U.S. Geological Survey a U.S. Department of the Interior 2024).

Tématicky nejdůležitější vrstva barevného rastru byla doplněna liniovými vrstva administrativních hranic jednotlivých států USA a také administrativními hranicemi okolních států. Pro tyto účely byly použity data z Living Atlasu softwaru ArcGIS Pro. Konkrétně pro hranice států USA vrstva US_StateBoundaries od U.S. Cencus Bureau a pro hranice okolních států World_Countries od autora Garmin International, Inc.

Celkově byly mapy vypracovány podle zásad tématické kartografie (Voženílek a Kaňok 2011) a doplněny ostatními kompozičními prvky. Mapy byly v provedení na šířku, které více vyhovovalo následnému promítání na monitoru a vyexportovány ve formátu .pdf. Následně byly převedeny do grafické softwaru, kde ke každé z nich byla přidána šipka, která ukazovala na barevný odstín, který měl respondent identifikovat. Z každé mapy tak vznikly tři až sedm testovaných stimulů. Z používaného grafické softwaru byly mapy exportovány ve formátu .png.

Dotazníkové šetření

Pomocí platformy LimeSurvey byla vytvořena struktura dotazníku s 61 otázkami na dvě sekvenční stupnice. Každá ze stupnic byla otestována na 25 otázkách, jelikož zahrnovala mapy se stupnicemi od šesti do devíti intervalů a dotazováno bylo na každý kromě prvního a posledního barevného intervalu. Červená stupnice byla zařazena do dotazníku jako první a celkem na odpovědělo 104 respondentů. Na na závěr zařazenou zelenou stupnici odpovědělo 79 osob.

Grafické výstupy byly vytvářeny v tabulkovém editoru Microsoft Excel a statistickém softwaru Orange. Posuzována byla zejména chybovost jednotlivých stupnic a konkrétních odstínů, stejně tak jako čas potřebný pro správné zodpovězení na pokládané otázky.

Eye-tracking testování

V eye-tracking experimentu bylo pro respondenty nachystáno stejné množství testovaných stimulů jako u dotazníku, ale testovaná byla pouze stupnice červená. Stejného počtu map se dosáhlo dvojím testováním každého z odstínů. Byla tak snaha dokázat, že správnost odpovědí v testu závisí na konkrétní mapě. Eye-tracking testování bylo uskutečněno na 52 respondentech, kdy polovina z nich měla kartografické vzdělání a druhá polovina nikoli. Byla snaha potvrdit ideu, že kartografové budou při způsobu identifikování barevného odstínu v mapě postupovat jinak než nekartografové. Jeden z očekávaných způsobů řešení je odpočítávání dotazovaného odstínu od nejsvětlejšího nebo nejtmavšího intervalu mapy nebo přímé porovnávání dotazovaného odstínu s barvami v legendě.

Naměřená data pomocí softwaru Tobii Pro Lab, byla vyexportována a s datami bylo dál pracováno. Nejzákladnější vizualizace správnosti stupnic a počty fixací byly vytvořeny v Microsoft Excel. Analýza ambietní a fokální pozornosti a rekurentní kvantifikační analýza byla provedena pomocí Shiny aplikace eyetRack.