V diplomové práci byly s pomocí dvou metod uživatelského testování, dotazníkové šetření a eye-tracking experimentu otestovány dvě vybrané barevné stupnice z online nástroje ColorBrewer 2.0. Z tohoto zdroje byla vybrána červená a zelená stupnice, obě v rozmezí od pěti až do devíti intervalů. V dotazníkovém šetření vyšla chybovost zelené stupnice 16 %, pokud se zaměříme na chybovost podle počtu intervalů, byla chybovost s přibývajícím počtem intervalů 3 %, 10 %, 13 %, 20 % a 27 %. U červené stupnice dosahovala celková chybovost 10 %, podle různě početně intervalových stupnic to od pěti do devíti intervalů byla chybovost 2 %, 6 %, 8 %, 10 % a 17 %. V eye-tracking experimentu byla použita pouze stupnice červená, která byla testována na dvojím provedení map. Její souhrnná chybovost je osmiprocentní, u kartografů byla 7,5 % a nekartografů 8,5 %. Podle počtu intervalů byla chybovost vcelku mezi všemi respondenty s přibývajícími intervaly 0 %, 6 %, 8 %, 11 % a 10 %.
V práci se prokázalo, že u barevných stupnic opravdu s rostoucím počtem intervalů na stupnici roste i chybovost respondentů, avšak v případě eye-tracking testování byla výjimka v případě devíti intervalové červené stupnice. Kartografové i nekartografové dosáhly lepších hodnot chybovosti při identifikování odstínu devítiintervalové než osmiintervalové barevné stupnice. Při sledování rozdílu chybovosti v odstínech stupnic mezi kartografy a nekartografy se potvrdilo, že více chybovat budou nekartografově, avšak rozdíl v procentuálních hodnotách nebyl vůbec výrazný. Celkoví chybovost v eye-tracking testování byla u kartografů pouze o jedno procento lepší a při pohledu na konkrétní stupnice dosáhly nekartografové lepších výsledků chybovosti v případě šestiintervalové červené stupnice. Co se času potřebného na správné zodpovězení položených otázek týče, tvrzení, že nekartografové budou potřebovat více času, bylo vyvráceno. Kartograficky vzdělaní jedinci potřebovali v průměru o sekundu delší čas na zodpovězení každého testovaného odstínu. Při vyhodnocování dat z eye-trackingové části testování se také dokázalo, že správnost odpovědí při identifikaci barevných odstínů opravdu záleží na konkrétní mapě, na které jsou stupnice vizualizovány.
Při analýzách způsobu toho, jak dvě skupiny respondentů odpovídají na pokládané otázky nebylo dosaženo jednotně platného výsledku. Z absolutních hodnot fixací v různých oblastech testovaných stimulů bylo zjištěno, že více kartografů pravděpodobně používá při identifikaci metodu odpočítávání barevných odstínu než respondentů bez kartografického vzdělání. Určitě ale nejde tvrdit, že tuto metodu používala většina kartografů a zároveň bylo zjištěno, že nepoužívání této metody v konečném důsledku neznamená nesprávnou odpověď.
Pokročilé analýzy byly zpracovány s použitím Shiny aplikace eyetRack, která nabízela odbornější analýzy pro zpracování eye-trackerem naměřená data. Její použití se při práci osvědčilo. Aplikace určitě není vytvořena pro nekonečně velký objem dat, jelikož má určitá serverová omezení. Což není myšleno ve smyslu, že by aplikace nenačetla velké množství dat, ale zcela jistě nepokryje poptávku po velkém množství analýz, které se s velkým objemem dat pojí. Již při objemu dat od 52 respondentů na celkem 50 testovaných stimulech byly zaznamenány určité výpadky v její dostupnosti.
Shrnutí toho, jak používat kvantitativní barevné stupnice v kartografických dílech z hlediska cílové skupiny a charakteristiky map ve smyslu toho, na jak dlouho jsou respondentům předloženy není jednoznačně sdělitelné. Realističtější pohled na to, jak dobře jsou širokou veřejností čteny barevné stupnice poskytuje realizované dotazníkové šetření. Je to z důvodu, že dotazník řešili v různých podmínkách na různých zařízeních, čímž více reflektují realitu toho, jak jsou mapy v médiích a ve světě obecně opravdu přijímány. Doporučení horní omezení počtu používaných barevných odstínu na stupnici se nemusí lišit podle toho, zda mapu čtou pouze kartografové či nikoli. Co se času potřebného pro správné identifikovaní týče, obě skupiny respondentů (v eye-tracking výzkumu) přečetly mapy velmi podobně rychle. Zcela bezpochyby se musí lišit množství použitých intervalů ve stupnici při mapě, kterou uživatel uvidí například na billboardu u cesty, v televizní reklamě nebo tištěnou v novinách. Lze říci, že mapy s pěti intervaly dokáží uživatelé identifikovat bez problému. Dobře interpretovatelné jsou ještě i stupnice se šesti a sedmi intervaly. Stupnice osmi- a devítiintervalové vyšly v rámci dotazníkového šetření už se subjektivně velkou chybovostí. Je zcela na místě tvrdit, že jakékoli kvantitativní stupnice s více než devíti barevnými intervaly by při použití v mapě ztrácely pro respondenty přesnost při konkrétní identifikace odstínů. Zároveň je ale důležité vědomí toho, že barevné stupnice v mapách mají nejen funkci možnosti identifikovat konkrétní číselný interval vizualizovaného jevu, ale spíše funkci vidět prostorovou různorodost jevu, kterou použité barvy v mapě podtrhují.