Postprocessing v mobilnim mapovani krajiny


Go to content

Úvod

Text práce

Mapování je soubor činností, které je nutné vykonat za účelem pořízení mapy. Mapa je zmenšené zevšeobecněné zobrazení povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematického zákona na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy. (International Cartography Association)
První pokusy o mapování krajiny se datují již do starověku. Příkladem může být Raná čínská kartografie (první čínská mapa již 2100 př. Kr.) nebo Řecké objevy. Ve středověku znamenal pojem mapa složený list papíru a velkým pokrokem bylo již nahrazení měření od oka počtem otočení kola kočáru. Přes Jakubovu hůl či kamal se dostáváme k prvnímu sextantu (resp. kvadrantu nebo oktantu) a od 17. století začíná vývoj teodolitu. Na průřezu těchto metod lze sledoval výraznou snahu o maximalizaci přesnosti(15),(17).
Základem každého mapování bylo co nejpřesnější zaměření několika orientačních bodů a následné doměřování ostatních prvků. Tento princip využíváme i v dnešní době, jen jsme vyměnili netypickou horu či osamělý strom za družice systému GNSS . A jelikož ani tato přesnost již není dostačující, přichází na řadu postprocessing. Jedna z metod zpřesnění polohy.



(c) Lukáš Burian 2009 | lukas@burian.net

Back to content | Back to main menu