Tvůrci map, kartografové, vnímají mapy jinak než cílová skupina uživatelů. Pokud není tvůrcem mapy profesionální kartograf, je do procesu tvorby mapy vnášena značná míra subjektivity. I přes několikasetletou snahu kartografie o objektivizaci všech procesů tvorby map si někdy i kartograf obtížně představuje způsob práce uživatele s mapou, především způsob jejího vnímání, čtení, analýzy a interpretace. Existuje řada přístupů pro výzkum uživatelské percepce a hodnocení použitelnosti a efektivnosti kartografických děl. Mezi doposud málo využívané patří využití technologie eye-tracking. Pomocí analýzy dat získaných touto technologií lze vyhodnotit směr a pohyb pohledu po sledované mapě, způsob čtení informací, či vliv rušivých prvků a další aspekty vnímání mapy. Výsledky lze využít při tvorbě nových kartografických děl tak, aby respektovaly požadavky uživatele. Z experimentu by mělo být patrné, která pozice legendy má největší vliv na správné přiřazení bodu v mapovém poli patřičné legendě. Manuál, kde ukázková data jsou využita z experimentu, by měl sloužit pro pochopení možností nastavení parametrů a jejich chování, které zaručí správnou vizualizaci či analýzu naměřených dat.