Pro tvorbu experimentu byla použita data od Mgr. Alžběty Brychtové. Datová sada obsahovala fiktivní území ve formátu SHP a tabulku obsahující jeden odstín barvy v odlišných barevných vzdálenostech. Testování experimentu proběhlo na zařízení eye-tracking v laboratoři EYE-LAB na katedře geoinformatiky
Výběr stimulů do testovací baterie proběhl na základě analýzy provedené v programu Microsoft Office Excel, kde také byly vyhodnoceny výsledky testování. Stimuly využité v testu byly vytvořeny v programu ArcGIS 10 od firmy ESRI. Experiment byl vytvořen a testován v programu Experiment Center a analyzován v programu BeGaze. Oba tyto programy byly spuštěny na monitoru se zařízením eye-tracker SMI RED (Remote Eyetracking Device), založený na binokulární technologii a vzorkovací frekvencí 120 Hz. Při vzorkovací frekvenci 120 Hz je kamera schopna generovat obraz každých 8,3 ms a tudíž zná pozici oka.
V první části bakalářské práce byla provedena rešerše literatury věnující se hodnocení map a mapové kompozici. Z důvodu tvorby praktické části, která byla tvořena na eye-tracking zařízení, byly nastudovány články věnující se této technologii. Jelikož téma mapové kompozice je velice rozsáhlé, pro experiment byla vybrána legenda a vliv jejího umístění v mapě. Pro testovaný experiment bylo z celkových 180 možností vybráno a vytvořeno 40 finálních stimulů. Celkový počet možností vycházel z kombinace: 6 variant pozice legendy v mapovém poli s šesti barevnou stupnicí téhož odstínu, pro celkem 5 stupnic barvy zelného odstínu. Výsledný výběr tedy vycházel z násobení počtu barev v každé zelené stupnici z kombinace (6 možností pozice legendy * 5 barevných stupnic * 6 barev v každé stupnici).
Jednotlivé stimuly byly vytvářeny tak, aby vždy ve středu mapového pole se nacházel bod černé barvy dobře čitelný i z větší vzdálenosti, který je umístěn ve vybraném areálu s přiřazenou hodnotou (barevným odstínem) a respondent jej musí přiřadit ke správné legendě. Zvolena byla pouze zelená barva a k ní 5 barevných stupnic z důvodu objektivnějšího vyhodnocení výsledků. Experiment byl vytvořen tak, že respondent po zhlédnutí stimulu svou odpověď ihned zaznamenal. Nejprve proběhla pilotní testování, která sloužila na odladění chyb a až poté bylo zahájeno ostré testování. Toto testování proběhlo na 28 respondentech, kde půlku tvořili studenti se znalostmi kartografie a půlku studenti bez znalostí kartografie
Vytvořený experiment sloužil jako podklad pro tvorbu manuálu programu SMI Experiment Center, který je součásti bakalářské práce jako volná vázaná příloha, kde byly jednotlivé možnosti chování a nastavení parametrů detailně popsány. Výsledky testování byly použity jako předloha pro možnosti vyhodnocení naměřených dat v programu SMI BeGaze. Byly zde popsány všechny možnosti analýzy a jednotlivé nastavení parametrů a jejich chování. Získané naměřené výsledky budou dále vyhodnoceny, okomentovány a graficky znázorněny. Barevné stupnice jsou navzájem odlišeny barevnou vzdáleností mezi jednotlivými barvami v rámci barevné stupnice. Existuje mnoho metod pro výpočet barevné vzdálenosti (ΔE) mezi dvěma barvami se vypočítala pomocí metody CIEDE2000. V experimentu bylo použito nastavení barev z výzkumu A. Brychtové zaměřeného na zkoumání vlivu barevné vzdálenosti na čitelnost mapy. Účelem této metody je výpočet souřadnic kolorimetrického prostoru CIE 1976 L(světelnost {0-100}* a(osa zelená – červená)* b(osa modrá – žlutá)* (CIELAB) a geometrických hodnot rozdílu barev vycházejících z těchto souřadnic. CIELAB je kolorimetrický prostor, kde číselné hodnoty přibližně odpovídají velikosti rozdílů barev a určitá změna komponent Lab vede pokaždé ke stejnému vnímání změny barev (Brychtová, Popelka, 2013). Nastavení barev použité v experimentu bylo zvoleno po domluvě s vedoucím práce. Jelikož byl experiment součástí širšího výzkumu, tak z tohoto důvodu byla použita daná nastavení barev.