Wellbeing v Evropě

Úvod

Už od Antického Řecka se filosofové a vědci zabývali otázkou životní spokojenosti. Veškeré snažení vedlo ke spoustě definic a tvrzení snažící se určit co a čím je ovlivněna životní spokojenost. S příchodem moderní technologie, dat a možností jejich získávání bylo studium podpořeno informacemi, na kterých mohly být definice, tvrzení a analýzy založeny. Důležitou součástí datových sad spojených se životní spokojeností jsou subjektivní data neboli odpovědi a názory od samotných respondentů, nejčastěji získané z dotazníkového šetření. Tyto data jsou důležitým doplňkem pro data měřené, jako je například HDP, průměrná měsíční mzda nebo koncentrace CO2 ve vzduchu. Odkazují totiž pohled samotných občanů na danou problematiku, který by měl být podstatný pro politické a ekonomické rozhodování ve státě. V návaznosti na výše zmíněnou problematiku bylo vytvořeno téma této bakalářské práce, které se zabývá studiem subjektivní životní spokojenosti na Evropském kontinentu, dostupných datových zdrojů k této problematice a Evropského vývoje v této tématice. Informace o tom, kde jsou lidi nejvíce šťastní je důležitá i pro běžné lidi, kteří například uvažují o emigraci do jiného Evropského státu, proto je v rámci této bakalářské práce vytvořena webová aplikace, která jednoduchým způsobem prostorově představuje situaci životní spokojenosti v Evropě.

Cíle práce

Cílem bakalářské práce je popsat a analyzovat subjektivní spokojenost obyvatelstva v Evropě a její vývoj a popsat a zhodnotit datové zdroje těchto informací. V první části budou popsány datové zdroje spojené se subjektivní spokojeností obyvatelstva v Evropě. Shrnuta bude kompozice a způsob získávání dat, postup výběru subjektivních atributů spojených se životní spokojeností, možnost propojení datové sady s prostorovými daty, využití těchto dat a jejich konečně zhodnocení autorem této práce. Dalším krokem první části bude porovnání již zmíněných datových sad a jejich vyhodnocení na základě 6 vybraných faktorů. Ve Druhé části bude popsán vývoj životní spokojenosti za celou Evropu a za jednotlivé Evropské regiony pro konkrétnější zhodnocení. S vývojem budou také spojeny události, které v Evropě nebo v jednotlivých státech určitým způsobem ovlivnily životní spokojenost. Dále bude popsána aktuální životní spokojenost v Evropě, srovnání jednotlivých států i srovnání s různými atributy, které mohou mít vliv na životní spokojenost, jako je například HDP nebo nezaměstnanost. Poslední částí bude vytvoření interaktivní webové aplikace pro prostorové prohlížení životní spokojenosti v Evropě v jednotlivých letech. Společně s tím budou ve webové aplikaci popsány datové sady, životní spokojenost v Evropě a její vývoj pro informační účely uživatelů zabývající se daným tématem.

Použité metody

Velmi důležitou částí byla rešerše, díky které byl autor seznámen, s jakými daty pracuje, co zkoumá a jaké nedostatky se v této problematice vyskytují. Pro popis jednotlivých sad byly využity primárně zdroje organizací a samotná metadata k datovým sadám, v případě nedostatku informací i komunikace se zástupci jednotlivých organizací. Na základě těchto informací pak jednoduchou metodou byly na základě 6 faktorů zhodnoceny a porovnány datové sady. Z tohoto hodnocení vzešla nejvhodnější datová sada pro popsání situace wellbeing v Evropě, k čemuž došlo primárně na základě prostorových analýz, ale i jiných, například grafů vývoje nebo sloupcovém grafu srovnání jednotlivých Evropských regionů. Data o životní spokojenosti byly následně ve statistickém programu GraphPad Prism porovnány metodou korelačního koeficientu s jinými faktory, které by mohly danou problematiku ovlivňovat. Interaktivní webová aplikace byla vytvořena v jazyku JavaScript na knihovně Leaflet a s využitím popsané metodiky a příkladů tvorby webových aplikací Leaflet. Pro práci s prostorovými daty ve webové aplikaci byl využit formát GeoJson a data z již výše zmíněné nejvhodnější datové sady.

Postup práce

V první fázi práce byla provedena literární rešerše zaměřena na pojem wellbeing, který komplexně zastřešuje problematiku životní spokojenosti, blahobytu a štěstí. Následně byly vybrány datové zdroje spojené s životní spokojeností v Evropě a které by potencionálně šlo porovnat a vyhodnotit. Každá sada byla podrobně popsána a zhodnocena, i ve spojitosti s možnostmi prostorových analýz. Dalším krokem pak bylo vyhodnocení a srovnání těchto datových sad mezi sebou, pro které byl autorem práce vytvořen systém hodnocení na základě šesti faktorů. Po vyhodnocení byla vybrána jedna nejvhodnější sada a atribut, na jehož základě se provedl popis historického vývoje životní spokojenosti v Evropě a evropských regionech a stejně tak aktuální situace této problematiky. V následující praktické části byly výsledky životní spokojenosti srovnány s jinými státními ukazateli, jako je například HDP nebo nezaměstnanost, které by mohly ovlivňovat situaci zkoumané problematiky v Evropských zemích. Po dokončení této fáze byla vytvořena interaktivní webová aplikace určená k prohlížení zjištěných informací. K této webové aplikaci byly následně připojeny webové stránky samotné bakalářské práce a její výsledky. V neposlední řadě byl vytvořený poster shrnující práci a výsledky této bakalářské práce.

Výsledky

Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat a popsat vnímání subjektivní spokojenosti Evropských obyvatel. K tomuto cíli však vedl stanovený postup, který obsahoval několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo sepsání rešerše a popsání problematiky wellbeing. Dalším dílčím cílem byla nezbytná orientace v dostupných datových sadách. Z toho důvody byl vytvořen popis a hodnocení šesti vybraných datových sad, ze kterých byla následně vybrána jedna, jejíž data byly použity pro popis a analýzu subjektivní životní spokojenosti obyvatel v Evropě. Dalším dílčím cílem bylo za využití vybrané datové sady popsat vývoj a aktuální situaci wellbeing, s vývojem spojit historické události, které mohli být důvodem změny wellbeing a u aktuální situace zhodnotit korelaci s jinými ukazateli. Poslední dílčím cílem byla tvorba webové aplikace pro prostorové prohlížení získaných dat.

Výsledky hodnocení datových sad

Srovnání a vyhodnocení datových sad (kapitola 4.2) byla poslední fází kapitoly datové zdroje, na základě které byly vybrány data pro popis životní spokojenosti v Evropě. Pro zhodnocení bylo stanoveno 6 faktorů. Prostorový faktor založený na počtu zemí a pravděpodobnosti rozložení dat, časový faktor prezentující aktuálnost dat a dostupnost předchozích šetření (pokud nějaké byly), počet respondentů, důvěryhodnost dat která plynula ze způsobu získávání dat, výběru respondentů a způsobu zpracování dat. Atributový faktor hodnotí počet atributů datové sady, které jsou využitelné v oblasti zkoumání životní spokojenosti, a poslední faktor náročnost zpracování, u kterého byla hodnocena časová a pracovní náročnost zpracování datové sady do přehledných tabulek a propojení s prostorovými daty. Po vyhodnocení všech 6 faktorů vyšla nejlépe datová sada Eurostat, která primárně dominovala velkým počtem respondentů. Tato sada však pro hodnocení vývoje nebo aktuální životní spokojenosti nemohla být použita, obsahuje totiž data pouze za rok 2013. Z tohoto důvodu byla pro další postup bakalářské práce vybrána datová sada WHR, která obsahuje data za roky 2005-2018 s průměrně 1000 respondenty za stát každý rok.

Výsledky hodnocení životní spokojenosti

V první části kapitoly wellbeing v Evropě byl hodnocen vývoj životní spokojenosti v evropských státech. Z mapy prezentující rozdíl hodnot životní úrovně mezi roky 2018 a 2005 je patrné, že celková úroveň se na Evropském kontinentu zvýšila, primárně ve střední a jihovýchodní Evropě, kde byla situace v prvních letech 21. století méně příznivá než například v severní části Evropy, která ve vývoji životní spokojenosti nezaznamenala žádné výrazné zlepšení ani zhoršení. Při srovnání jednotlivých regionů je patrné, že hospodářská krize z roku 2008 se projevila téměř ve všech regionech, kromě hraničních států, které krizí nebyly tak výrazně zasaženy. Ani v severní Evropě se krize neprojevila tak výrazně jako v ostatních částech Evropy, kde například hodnota životní spokojenosti ve střední Evropě klesla mezi lety 2008 a 2009 o 0,7 bodů. Z podrobnějšího popisu vývoje států každého regionu vyplynulo, že nejvýraznější změny proběhly ve státech Ukrajina a Řecko. Ukrajina byla silně ovlivněna anexí Krymu z roku 2014, z grafu životní spokojenosti lze ale pozorovat, že situace se ve státě zhoršovala už od roku 2012. Situace v Řecku byla způsobena neschopností Řecké ekonomiky vyrovnat se s hospodářskou krizí, po které se až do roku 2014 životní spokojenost jen horšila. Celkově za toto období klesla její hodnota o 1,2 bodů. Ve druhé části této kapitoly byla hodnocena aktuální situace životní spokojenosti v Evropě a možné faktory, kterými by mohla být ovlivněna. Z mapy aktuálních hodnot #########

životní spokojenosti v Evropě je patrné, že lidé jsou nejvíce spokojeni v oblasti severní, západní a střední Evropy. Nejmenší hodnoty životní spokojenosti byly zjištěny v oblastech jihovýchodní a východní Evropy a ve hraničních státech. U hraničních států je tato hodnota silně ovlivněna mezistátními konflikty, například několikaletý střed zájmu v náhorní plošině Karabach (Vývoj). Situace v jihovýchodních a východních státech je ovlivněna buď špatnou státní ekonomikou, která je silně náchylná na hospodářské krize, jako jsme mohli vidět například u Řecka nebo i Chorvatska, nebo přetrvávajícím Ruským vlivem z dob, kdy tyto státy ještě patřily pod komunistický režim. Stejně tak by mohl situaci ovlivňovat i velký počet Ruského obyvatelstva v pobaltských státech.
Při srovnání vývoje životní spokojenosti s ukazateli HDP, nezaměstnanost a sebevraždy vyplynulo, že u více jak poloviny států nevykazuje ukazatel životní spokojenosti spojitost s jiným ze zkoumaných ukazatelů. Tohle srovnání představuje typizační mapa na níž je vliv jednotlivých ukazatelů vizualizován. Nejčastěji vývoj životní spokojenosti koreloval s nezaměstnaností, což demonstruje důležitost pracovních příležitostí v životě obyvatel. V grafu korelace HDP a životní spokojenosti je vidět výrazná korelace (hodnota korelace je 0,82), z čehož lze vyvodit tvrzení, že mezistátní poměry životní spokojenosti jsou podobné, jako mezistátní poměry HDP. Je podstatné rozlišovat vliv na vývoj životní spokojenosti, ve kterém se nejvíce projevila nezaměstnanost, a podobnost mezistátních poměrů v jednom roce, ve kterém hraje velmi významnou roli HDP, s mnohem nižší korelací (-0,52) pak nezaměstnanost. Po shrnutí všech výsledků by se situace životní spokojenosti v Evropě dala považovat za pozitivní. Ve většině států její hodnota roste, případně neklesá. I ve státech jako Ukrajina nebo Řecko hodnota pomalu stoupá a je možné předpokládat, že v případě, že nenastane další hospodářská krize nebo válečný konflikt se životní spokojenost obyvatelstva v Evropě bude dále zvyšovat.

Závěr

Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat subjektivní životní spokojenost obyvatelstva v Evropě. K tomuto cíli vedlo několik dílčích cílů, které byly nezbytné k vypracování finálního hodnocení. V první části, za účelem porozumět problematice, byla vytvořena rešerše, která je soustředěna primárně na pojem wellbeing. V Rešerši je popsána historie wellbeing, jeho definice i spojitost s HDP. Dalším krokem bylo zpracování popisu vybraných datových zdrojů, jejichž datové sady obsahovali hodnoty spojené se subjektivním wellbeing. U 6 datových sad bylo popsáno: stručný popis organizace, způsob získávání dat a jejich koncept, výběr dat spojených se subjektivním wellbeing, způsob propojení s připravenými prostorovými daty, využití a celkové zhodnocení datové sady. Všechny datové sady jsou získávány způsobem dotazníkového šetření, většinou na úrovni státu. V několika faktorech se ale tyto sady liší, tudíž bylo za účelem porovnání a vyhodnocení nejvhodnější datové sady pro tuto bakalářskou práci vytvořeno hodnocení založeno na 6 faktorech. Prostorový faktor reprezentující počet států a pravděpodobnost prostorového pokrytí ve státě, časový faktor, hodnotící aktuálnost dat a možnost získání starších datových sad, počet respondentů, důvěryhodnost dat založena na způsobu získávání dat a výběru respondentů, atributový faktor reprezentující počet atributů v datové sadě, které souvisí se subjektivním wellbeing, a náročnost zpracování, u kterého byla hodnocena pracovní a časová náročnost zpracování datové sady do podoby prostorových dat. Z výsledného hodnocení vyplynula jako nejvhodnější datová sada Eurobarometer, která ale byla nahrazena datovou sadou WHR skrze neaktuálnost dat. Datová sada WHR byla tedy použita pro všechny následující analýzy wellbeing.
V další části bakalářské práce už byl hodnocen samotný wellbeing v Evropě. Hodnotícím ukazatelem byla životní spokojenost, která reprezentuje průměr odpovědí všech respondentů na otázku: „Na stupnici od 1 do 10, kdy 1 je nejhorší a 10 nejlepší, jak moc jste spokojeni se svým životem?“. V první fázi této části byl popsán vývoj mezi lety 2005 a 2018. Evropa byla rozdělena na 6 regionů + hraniční státy, které byly prvně porovnávány mezi sebou a následně popsán vývoj u každého zvlášť. Z výsledků této fáze tedy vyšlo, že Evropa se v hodnotě životní spokojenosti od roku 2005 zlepšila, primárně tedy regiony střední a jihovýchodní Evropy. I přesto se ale v tomto ukazateli některé části republiky výrazně zhoršili, například anexí postižená Ukrajina, nebo výrazně krizí ovlivněné Řecko. Tato hospodářská krize z roku 2008 se výrazně promítla ve vývoji většiny regionů Evropy. V druhé fázi této části byl hodnocen aktuální wellbeing v Evropě, u kterého byla vyhodnocována možnost spojitosti s jinými ukazateli. Metodou korelace byla zjištěna lineární závislost hodnoty životní spokojenosti na vybraných ukazatelích: HDP, nezaměstnanost, sebevraždy a počet imigrantů (tento ukazatel však vykazoval minimální korelaci, proto nebyl v dalších analýzách započítán). Z analýz tedy vychází, že nejvyšší hodnoty životní spokojenosti vykazují státy severní a střední Evropy, nejnižší naopak jihovýchodní, východní a hraniční státy. V téměř třetině států byl vývoj životní spokojenosti úzce spojen s nezaměstnaností, což reprezentuje důležitost pracovních příležitostí pro obyvatele. V mezistátním porovnání ovšem životní spokojenost nejvíce korelovala s HDP. Vzhledem k vývoji wellbeing v Evropě se dá do budoucna předpokládat s postupným růstem a zlepšování životní spokojenosti.

Summarize

The main goal of this bachelor thesis was analyze subjective life satisfaction in Europe. Particular steps to accomplish it were: Recherche. Main theme of recherche is wellbeing, his history, definitions and connect with GDP. Next step was describe data sources connected with wellbeing. 6 data sets have been described: a brief description of the organisation, a way o obtaining data and their concept, a selection of data associated wth subjective wellbeing, a method of interconnection with prepared spatial data, use and overall evaluation of the dataset. All datasets are obtained through a questionnaire survey, mostly at the state level. However, in several factors, these sets differ, so an assessment based on 6 factors was created to compare and evaluate the most appropriate dataset for this bachelor thesis. The spatial factor representing the number of states and the probability of spatial coverage in the state, the time factor, evaluating the timeliness of data and the possibility of retrieving older datasets, the number of respondents, the trustworthiness of the data based on the way data is collected and the choice of respondents, the attribute factor representing the number of attributes in the dataset that is related with subjective wellbeing, and the difficulty of processing, in which the work and time demands of processing the dataset into spatial data were evaluated. As a result, the Eurobarometer data set was the most suitable data set, but it was replaced by the WHR data set through outdated data. The WHR data set was therefore used for all subsequent wellbeing analyzes.
In the next part of the thesis, the wellbeing in Europe was evaluated. The assessment indicator was life satisfaction, which represents the average of all respondents' answers to the question: "On a scale of 1 to 10, where 1 is the worst and 10 the best, how much are you satisfied with your life?". In the first phase of this section, the development between 2005 and 2018 was described. Europe was divided into 6 regions + border states, which were first compared with each other and subsequently described for each separately. From the results of this phase, it emerged that Europe has improved its value of life satisfaction since 2005, primarily the regions of Central and Southeastern Europe. Nevertheless, in this indicator some parts of the Republic have deteriorated significantly, for example the annexation of the affected Ukraine or the significantly crisis-influenced Greece. This 2008 economic crisis has significantly affected the development of most of Europe's regions.
In the second phase of this section, the current wellbeing in Europe was evaluated for the possibility of continuity with other indicators. The correlation method revealed a linear dependence of life satisfaction on selected indicators: GDP, unemployment, suicide and the number of immigrants (this indicator showed minimal correlation, hence it was not included in other analyzes). Therefore, the analyzes show that the highest values of life satisfaction are reported by the countries of northern and central Europe, the lowest by the southeast, eastern and border states. In almost a third of countries, life satisfaction has been closely linked to unemployment, representing the importance of job opportunities for the population. In the interstate comparison, however, life satisfaction most correlated with GDP. Due to the development of wellbeing in Europe, we can expect future growth and improvement of life satisfaction in the future.