Wellbeing v Evropě

Celá Evropa

Pro vizualizaci, analýzy a popis vývoje wellbeing v Evropě byl opět použit atribut Životní spokojenost (viz INTERAKTIVNÍ MAPA), tentokrát z datové sady WHR. Předmětem této kapitoly je 45 Evropských států v rozmezí mezi lety 2005 a 2018. Mapa obsahuje rozdíl hodnot Životní úrovně mezi rokem 2018 a 2005. Patrný je nárůst primárně v oblasti střední a jihovýchodní Evropy, primárně proto, že v roce 2005 byly hodnoty v těchto oblastech poměrně nízké a měly větší prostor pro zlepšení. Téměř stejné hodnoty v obou letech zaznamenaly státy severní Evropy, Nizozemsko a Švýcarsko. To je dané tím, že již v roce 2005 se státy vyznačovaly velmi vysokými hodnotami Životní spokojenosti, tudíž neměly takový prostor pro zlepšení. Státy, které si naopak výrazně pohoršily jsou Řecko a Španělsko. Oba státy z důvodu hospodářské krize z roku 2008, která oba státy silně zasáhla. Snížení Životní spokojenosti v Ukrajině a Bělorusku je způsobeno negativním vlivem Ruska, primárně tedy na Ukrajině, pravděpodobně kvůli anexi Krymu.

Graf vyobrazující vývoj průměrné hodnoty wellbeing v Evropských regionech potvrzuje tvrzení, které vyplývá z předchozí mapy. Nejvíce se hodnota zlepšila právě ve střední Evropě a region severní Evropy zůstal téměř na stejné hodnotě jako v roce 2005. Na grafu lze také pozorovat vliv hospodářské krize z roku 2008, kdy hodnota výrazně klesla. Celková hodnota wellbeing se od hospodářské krize opět pomalu zvedá a v případě, že nenastane žádná krize nebo situace, která by negativně ovlivnila život v Evropě, by tomu tak mohlo být i nadále.

Severní Evropa

Státy regionu severní Evropa zastupují: Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko.
Pro státy jako Norsko a Island je v rámci této datové sady poměrně velký nedostatek dat. Téměř polovina údajů chybí, proto je méně objektivní posouzení daného vývoje wellbeing. Z celkového hlediska si Norsko polepšilo oproti počátečnímu roku měření 2006 jen minimálně, ovšem na Islandu se hodnota zvýšila o 0,59 bodu, čímž se dostala na prostřední příčku mezi státy severního regionu. V Dánsku se naopak hodnota výrazněji snížila, o celých 0,37 bodů, ovšem od roku 2014 kdy byla na svém minimu opět pomalu narůstá. Po hospodářské krizi značně klesla hodnota wellbeing u Finska i Švédska, přičemž Finsko se od roku 2014 opět navrátilo ba dokonce předběhlo první hodnotu z roku 2006 o 0,2 bodu. Švédsko na tom ale o tolik hůř není, podle grafu je hodnota wellbeing srovnatelná mezi roky 2005 a 2018.

Celkově vzato se v Severském regionu hodnota wellbeing moc nehýbe, největší změny se nepohybují víc než o 0,6 bodu a i v letech tohoto minima se jedná o výrazně vysoké hodnoty oproti zbytku Evropy. Dánsko dokonce v roce 2005 dosáhlo Evropského maxima 8,02 bodů. Tedy i přesto, že severské klima které podněcuje depresivní nálady jsou občané v severním regionu pravděpodobně nejšťastnější Evropané, což je také důvodem toho, že v posledních letech přibývá migrantů směřujících právě do tohoto regionu.

Západní Evropa

Země regionu západní Evropa jsou: Belgie, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Velká Británie.
V rámci jižní Evropy se nejméně výrazné změny projevily v Belgii a Nizozemsku. Je ovšem obecně známo že silná hospodářská, ekonomická a vládní síla těchto států je velká i přesto že data z roku 2008 nejsou pro tyto země dostupná, z porovnání let 2007 a 2009 lze usuzovat, že hospodářská krize tyto státy až tak silně nezasáhla. Oproti tomu ve Francii a Irsku se hodnoty propadly výrazně, ve Francii o 0,73 a v Irsku o 0,52 bodu. Hodnoty ve Francii sice už v roce 2010 opět stouply, ovšem hned vzápětí se opět začaly snižovat až do roku 2015. Od té doby se sice wellbeing místních občanů mírně zvedá, v souvislosti se současným stavem státu (demonstrace hnutí „Žlutých vest“, požár Noter Damu) se však dá očekávat mírný až větší pokles.

Dohromady si západní státy ve vývoji wellbeing nevedou příliš dobře, Belgie, Francie a Irsko zaznamenaly pokles, Nizozemsko zaujímá stejnou hodnotu jako v roce 2005 a Velká Británie a Lucembursko se zlepšily pouze minimálně k počátečnímu roku měření. V poměru s Ostatními regiony se však stále řadí mezi nejlepší státy v oblasti wellbeing, i nejmíň spokojená Francie má o 0,63 vyšší hodnotu než je Evropský průměr.

Jižní Evropa

Do regionu jižní Evropy se řádí státy: Řecko, Itálie, Malta, Portugalsko, Španělsko.
Životy občanů regionu jižní Evropy výrazně zasáhla hospodářská krize mezi lety 2008 – 2009. Kromě Portugalska se úroveň wellbeing ještě stále nevyrovnala hodnotě před krizí. Portugalsko jako jediné navýšilo oproti roku 2007. Malta sice také navýšila oproti prvnímu měřenému roku 2009, ovšem předpokládá se, že už tento rok byla hodnota razantně nižší než před krizí, proto toto srovnání není zcela objektivní. Nejvýznamnější změny se dají pozorovat u Řeckého státu, který hospodářská krize zasáhla možná nejvíc z celé Evropy.

Řecko se před krizí mohlo pyšnit poměrně vysokou hodnotou wellbeing, v roce 2007 dokonce o málo vyšší než v Itálii. S příchodem krize však Řecká „rozhazovačná“ povaha vlády narazila na velký nepoměr příjmů a výdajů státu. Pro řešení této situace vláda snížila důchody, mzdy státních zaměstnanců a podpory podnikatelů, zvýšila daně a osekala státní výdaje. To vedlo k pobouření obyvatel, táhlým několikaletým stávkám a ještě většího zhoršení situace v Řecku. V roce 2015 oficiálním ukončením státní krize a mírným zlepšením životních podmínek, ovšem podle statistiků EU je cesta k lepšímu životu v Řecku běh na dlouhou trať. Celkově vzato byla tedy hodnota wellbeing v Jižní části Evropy lepší před krizí než po ní, poměrně velký pokles zaznamenaly i ostatní státy, ovšem v průběhu let se wellbeing začal zvyšovat a dá se předpokládat, že by tomu mohlo být i nadále.

Jihovýchodní Evropa

Mezi státy jihovýchodní Evropy se řadí: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Černá hora, Rumunsko, Srbsko a Slovinsko.
Region zbývajících postkomunistických států opět ukazuje jak silně tento režim ovlivnil život tamních obyvatel. Z této oblasti jsou hůře dostupná data, například poměrně důležitý rok 2008 kdy započala hospodářská krize je pro tuto oblast zcela vynechán. Ovšem pro porovnání hodnot z roku 2007 a 2009 zůstaly hodnoty velmi podobné. Státy které tato krize v oblasti wellbeing více zasáhla jsou Chorvatsko, Srbsko a Černá hora. Chorvatsko svoji hodnotu kolem roku vstupu do EU (2013) zvýšilo, ovšem hned v roce 2014 kleslo a k roku 2018 je dokonce nižší než první naměřená hodnota v roce 2007 o téměř 0,3 bodu. Naproti tomu Srbsko a Černá hora měly k roku 2018 vyšší hodnoty než v roce 2007, Srbsko o mnoho větší, o celých 1,2 bodů a Černá hora o téměř půl bodu. Dalším státem, ve kterém se výrazně zvýšila hodnota wellbeing je Bulharsko, o celých 1,26 bodů. Dále Rumunsko o 1,1 bodu a Makedoine o 0,75 bodu. Albánii se sice také zvýšila hodnota wellbeing oproti roku 2007 a to o 0,37 bodu, ovšem oproti maximální hodnotě která byla zjištěna v roce 2011 klesla o 0,87 bodu.

Situace jihovýchodní Evropy je tedy podobná jako situace ve východní Evropě. Wellbeing se v jednotlivých státech příliš nezvyšuje, někde naopak dokonce klesá. Výjimkou jsou státy Bulharsko, Srbsko, které ovšem v roce 2007 měli velmi nízké hodnoty, proto bylo velice důležité, aby se dostaly alespoň na průměrnou hodnotu jihovýchodní Evropy. Problémem států v jihovýchodním regionu je nepříliš dobrá ekonomická situace, který by mohla být zapříčiněna špatnou vládou a korupcí. V posledních letech se státy jako Bulharsko a Rumunsko ekonomicky zlepšily skrze velký nárůst cestovního ruchu, ale třeba Chorvatsko, u kterého ekonomové EU předpokládali že by také mohlo více profitovat z Cestovního ruchu, se v oblasti wellbeing nijak zvlášť nezlepšilo.

Východní Evropa

Státy východní Evropy jsou: Bělorusko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Moldavsko, Rusko a Ukrajina.
Všechny státy zastupující východní region Evropy jsou tzv. postkomunistické, proto jsou silně ovlivněny chováním Ruské vlády. Nejvíce se však Ruský vliv projevil ve státě Ukrajina. Její obyvatelstvo nikdy neprokazovalo příliš velkou hodnotu wellbeing, to bylo zdůvodněno špatnou ekonomiou státu, špatnými životními podmínkami a strachu z velkého sousedního státu. Vyvrcholení všech problémů však nastalo, když vláda pozastavila řešení o vstupu Ukrajiny do EU v roce 2013. Začaly táhlé demonstrace a nespokojenost obyvatel sílila až po svržení prezidenta, vytvoření prozatímní vlády, zrušení proruské politické orientace a anexe Krymu Ruskem. To vše se promítlo ve vývoji wellbeing na Ukrajině. Od roku 2016 se však situace začala opět zlepšovat a hodnota wellbeing stoupla za 2 roky o 0,63 bodu. Nejvyššího hodnocení dosáhly pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva. To je pravděpodobně způsobeno vzrůstající hospodářskou spoluprací se severskými státy, které jsou na ekonomické špičce ve světě. Hlavně v Lotyšsku tomu tak dřív ale nebylo, jeho ekonomiku totiž velice silně zasáhla hospodářská krize v letech 2008 – 2009, která výrazně ovlivnila životní podmínky a wellbeing obyvatel. Celková nespokojenost v pobaltských státech a v Rusku by ovšem mohla být z malé části způsobena klimatem oblastí, které podle psychologů podněcuje větší sklony k depresím a nespokojenosti.
Východní Evropa společně s Jihovýchodní dosáhly nejhoršího hodnocení z celé Evropy. Jak již bylo zmíněno, primárním důvodem bude pravděpodobně komunistická historie států a výrazné ovlivnění a strach z Ruska. I přesto, že se kromě Ukrajiny a Běloruska ve všech státech hodnota wellbeing zvýšila, stále nedosahuje ani průměrné spokojenosti Evropy. Jediný stát, který o 0,08 bodu předběhl Evropský průměr je Litva.

Střední Evropa

Jako střední Evropa se počítá 7 států: Rakousko, Polsko, Česká Republika, Slovenská Republika, Německo, Švýcarsko a Maďarsko.
Ze spojnicového grafu vyplývá, že celková hodnota wellbeing se ve střední Evropě zvýšila. Nejmenší změnou prošlo Švýcarsko, u kterého je hodnota v roce 2018 jen o 0,04 bodu vyšší než v roce 2006. Tento fakt je pravděpodobně způsoben relativně stálou a prosperující ekonomikou státu s nejvyšší průměrnou čistou mzdou na světě. Druhým možným důvodem by mohlo být krásné životní prostředí Švýcarska, ve kterém byla zjištěna nejvyšší hodnota wellbeing ve Střední Evropě. Naopak velmi významný růst wellbeing zaznamenaly státy Maďarsko a Slovensko. Oba státy měly před a během krize v letech 2008 – 2009 velice nízkou životní úroveň ve státě. Maďarsko kvůli své slabé ekonomice kterou krize zasáhla pravděpodobně nejvíc ve Střední Evropě a Slovensko kvůli velkým rozdílům v životní úrovni mezi východem a západem. Maďarská ekonomika však po roce 2012 začala výrazně růst vlivem příznivého vývoje služeb a zemědělství, což způsobilo výrazný pokles kriminality ve státě, který by mohl být jedním z důvodů růstu hodnoty wellbeing. Stejně tak Slovenská republika, jejíž ekonomika hned po konci hospodářské krize skokově vzrostla a od té doby si udržuje relativně stálý průběh, stejně tak hodnota wellbeing.

Celkově vzato v roce 2018 vypovídali lidé ve Střední Evropě pozitivně ohledně wellbeing, i přesto Polsko, Slovensko a Maďarsko stěží dosahují Evropského průměru, ke kterého ke všemu dosáhly až v posledních letech.

Hraniční státy

Do analýzy vývoje hraničního území Evropy se řadí státy, které jsou buď sporným územím, nebo mají území státu rozdělené na Evropskou a Asijskou část: Arménie, Ázerbájdžán, Kypr, Gruzie, Kazachstán, Turecko.
Na hraničních oblastech mezi Evropou a Asií se Hospodářská krize z let 2008 – 2009 neprojevila tak výrazně jak ve velké části Evropských států. Nejvýznamnější změny ve vývoji wellbeing se dají pozorovat v ostrovním státě Kypr. Mezi lety 2012 – 2015 se Kypr dostal do ekonomické krize a dokonce žádal EU o značnou finanční pomoc pro zabránění státního bankrotu. Snad díky této pomoci se však podle hodnot wellbeing situace na Kypru opět zlepšuje. Přes veškeré problémy je na tom totiž z Hraničního území Evropy Kypr nejlépe. Velmi nízké hodnoty byly zjištěny v Gruzii, Arménii, které ovšem mezi lety 2017 a 2018 zaznamenala významný skok o téměř 0,8 bodu. Téměř na stejné hodnotě se v roce 2018 nacházely i státy Turecko a Ázerbájdžán, který v letech 2010 – 2013 zaznamenal značný růst wellbeing, což možná způsobilo větší zaměření a státní podpora pro služby, zemědělství a jiný než ropní průmysl.

Celková situace v této oblasti je složitá, například v Turecku a Ázrebájdžánu jsou časté válečné konflikty, na Kypru se dodnes řeší sjednocení ostrova a v Gruzii lidé žijí ve strachu z možného opakovaného napadení z roku 2008. Proto místní státy kromě Kypru nedosahují ani Evropského průměru.