Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD)
Českým názvem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je mezinárodní organizace ekonomicky rozvinutých států s demokracií a tržní ekonomikou. Od roku založení, 1960, se počet původních 20 členských států rozšířil na současných 36. Cílem organizace je podporovat činnost politiků pro zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu obyvatel na celém světě. Ve spolupráci s většinou státních organizací členských států se snaží porozumět trendům ekonomickým i sociálním, analyzují a porovnávají data s cílem co nejlepší předpovědi budoucnosti nebo stanovují mezinárodní standardy od zemědělství, přes daně až po bezpečnost chemických látek. Stejně tak se zaměřuje na otázky všedního života obyvatel, poměry volného času a práce, školství, důchody a celkové životní úrovně a blahobytu. Díky vytvořenému fóru pro členské státy mohou vlády spolupracovat, předávat si informace a radit si s problémy. Například země s velice dobrým vzdělávacím systémem může radit ostatním zemím co v tomhle směru vylepšit, což danému státu nijak neublíží a ve světě se zlepší vzdělávací úroveň.
Aktuální pozornost OECD je soustředěna na tyto témeta:
• Obnovit důvěru obyčejných lidí v trh a instituce
• Obnovit veřejné finance států jako základ budoucího udržitelného hospodářského růstu
• Podporovat nové zdroje růstu za pomocí inovací a strategiemi šetrným k životnímu prostředí
• Zajistit, aby lidé všech věkových skupin mohli rozvíjet své dovednosti a produktivitu práce.
OECD má celkem 3 datové sady spojené s wellbeing. Dvě sady kombinované z objektivních a subjektivních dat, jejichž účel je popsat životní úroveň obyvatelstva ve státě/regionu. Jedna sada jsou čistě subjektivní data, která vyplňují lidé na stránkách OECD.
Způsob získávání dat a jejich koncept
Better Life Index
Hlavní datovou sadou OECD spojenou s tématem wellbeing je sada BetterLifeIndex (BLI). Podle názvu by mohlo být očekáváno jedno číslo vypočítané na základě několika faktorů. BLI je ale koncept jedenácti témat které podle výzkumu OECD prezentují životní úroveň obyvatel. Každé téma je počítáno na základě jednoho nebo více podtémat. Většina podtémat jsou objektivní data jejichž zdroje jsou většinou statistické úřady nebo statistiky OECD. Jak již bylo řečeno, většina témat BLI je založena na objektivních datech, proto se jimi tahle práce hlouběji nezabývá. Co je ale pro tuto práci podstatné je subjektivní zdroj dat. Prvním důležitým zdrojem subjektivních dat je Evropské šetření Health Interview Survey, jehož jedna otázka je datovým základem pro podtéma Vlastní hodnocení zdraví. Jedná se o dotazníkové šetření zaměřené na zdraví, pro které jsou respondenti vybíráni náhodně v každém státě a jeho cílem je sbírat subjektivní data pro zlepšení zdravotnictví a životních podmínek. Druhým důležitým zdrojem subjektivních dat nejen pro OECD je Firma Gallup. Tato firma se již přes 80 let zaměřuje na získávání subjektivních dat buď na zakázku, nebo pro vlastní výzkum. Při dotazníkovém šetření pro státy nebo regiony se snaží ve spolupráci s Národní bankou a Národním statistickým úřadem získat co nejvyrovnanější rozložení respondentů. To znamená vyrovnané počty mužů a žen, věkových kategorií, příjmových kategorií a prostorového rozložení. To dělá z dat firmy Gallup poměrně kvalitní a reprezentativní zdroj subjektivních informací. Prostorové pokrytí BLI přesahuje Evropský kontinent, od roku 2016, kdy se k výzkumu přidala Litva a Jihoafrická Republika, zahrnuje výzkum 39 ekonomicky vyspělých států po celém světě. Data jsou shromažďována na úrovni státu. Publikace BLI probíhá každý druhý rok od roku 2013, BLI ale vychází každý rok. Ovšem jednotlivá data zemí mohou být starší, neaktualizují se každý rok. Například ve verzi BLI 2017 jsou data k tématu diskuze o tvorbě pravidel z roku 2014 pro všechny státy. Data k tématu subjektivní wellbeing jsou v každé zemi jinak stará, ale měly by splňovat rozmezí mezi lety 2014–2016.
Regional well-being
Datová sada téměř stejná jako BLI, je založena na stejných tématech jen s drobnými odchylky v podtématech. Podstatný rozdíl a vlastně důvod, proč byla tato sada v roce 2014 vytvořena je prostorový faktor. Regional well-being (RWB) zpracovává data na úrovni regionů, stanovených organizací OECD. Regiony OECD byly podobně jako NUTS[1] vytvořeny na základě funkčních (skutečné ekonomické a sociální hranice regionu), nikoliv administrativních hranic. Byly klasifikovány do dvou kategorií: Territorial level 2 a 3 (TL2 a TL3). TL2 se rovná prvnímu administrativnímu stupni ve státě (v ČR 8 – územní kraje), celkem jich je 391. TL3 se rovná druhému administrativnímu stupni ve státě (v ČR 76 – okresy), celkem jich je 2197. Pro potřeby datové sady RWB bylo použito rozdělení TL2, což by se v rámci Evropských států mělo rovnat dělení statistického úřadu NUTS 2 s drobnými úpravami. Německo a Velká Británie jsou rozděleny pomocí NUTS 1 a naopak Estonsko je rozděleno podle NUTS 3. Poslední úpravou je oblast Budapešť, která byla spojena s oblastí Centrální Maďarsko. 1 – územní statistické jednotky pro statistické účely Evrospké únie. Hranice jsou tvořeny na základě počtu obyvatel a dělí se do 6 stupňů: NUTS 0 (Státní hranice), NUTS 1 (3 – 7 mil.), NUTS 2 (800 t. – 7 mil.) NUTS 3 ( 150 – 800 t.), LAU 1 a LAU 2
Subjektivní Better Life Index
Na webových stránkách BLI se každý člověk po vyplnění věku a státu ve kterém žije může podělit o svůj vlastní názor ohledně životní úrovně. Konkrétní otázka zní: Co je důležité pro lepší životní podmínky? Uživatel tedy porovná jednotlivé témata BLI podle toho co si myslí, že je nejdůležitější pro život. Nevýhoda této sady je její zpracování.Jednotky měření jednotlivých témat jsou totiž v procentech, což značně komplikuje možnost porovnávání s jinými datovými sady. Datová sada aktuálně obsahuje data od 153 092 uživatelů, z toho 74 982 z evropských zemích.
Výběr dat
Datové sady obsahují nemálo důležitých informací spojených s wellbeing, ale cílem této práce je porovnat primárně subjektivní data. Druhým faktorem při výběru dat byla úzká souvislost přímo s wellbeing. Ukazatele BLI a RWB obecně ukazují kvalitu života včetně materiálních hodnot, což jsou sice faktory které ovlivňují wellbeing, nicméně jsou objektivní, získány z různých statistik a měření. Nikdo se konkrétních lidí nezeptal, jak se v téhle oblasti cítí, jestli jsou v ní spokojení a co jim v této oblasti chybí. Proto bylo z BLI a RWB vybráno pouze jedno téma a to Subjektivní wellbeing. Z datové sady SBLI byly vybrány všechny faktory i přesto, že jejich porovnání je s ostatními datovými sady obtížné. Jedná se totiž o věc názoru konkrétních lidí na danou tématiku, nikoliv o objektivní data ze statistických úřadů.
Propojení s prostorovými daty
Data BLI a SBLI se k přichystanému mapovému podkladu dají jednoduše připojit na základě dvoumístného (BLI) nebo třímístného (SBLI) kódu státu. V případě RWB byla využita datová sada NUTS z Evropského statistického úřadu, k jejíž vrstvě NUTS 2 lze po jednoduché úpravě Německa a Velké Británie (NUTS 1), Estonska (NUTS 3) a Maďarska (připojení oblasti Budapešť k oblasti Centrálního Maďarska) připojit datovou sadu RWB. Propojení bylo provedeno na základě čtyřmístného regionálního kódu (v případě Německa a Velké Británie třímístný a v případě Estonska pětimístný).
Využití
Publikace a posudky organizace OECD vychází každé 2 roky. Toto obsáhlé publikační dílo každý roku ukazuje a porovnává na základě BLI jak celosvětový stav životní úrovně, tak i jednotlivé státy. Na základě těchto publikací nebo dat samotných mohou politici postavit své budoucí rozhodování a ovlivnit tím život obyvatel země. Například v Rakousku, které za poslední 4 roky registrovalo výrazný vzrůst znečištění ovzduší, se touto problematikou začali více zabývat a řešit. Druhým příkladem je Česká republika, která se projevila velice nedostatečná v oblasti zdraví, průměrný věk dožití je o rok menší než celkový průměr a procento lidí, kteří odpověděli že se cítí zdraví, je o 8% nižší než celkový průměr. Možná právě vlivem těchto a dalších informací se peníze, které stát přispívá do zdravotnictví, razantně zvýšily oproti dřívějším rokům (například v roce 2020 má do zdravotnictví přijít o 6% více než předešlý rok). V případě kombinace BLI nebo RWB s SBLI, který odráží subjektivní názor obyvatelstva, by se tyto informace mohly stát účinným nástrojem pro rozvoj státu a jeho regionů.
Zhodnocení
OECD má v tomhle směru velký potenciál. Jejich metodologie je propracovaná, komplexní a zároveň jednoduchá na pochopení a vyvození výsledků pro běžného uživatele. Dle mého názoru by měli k BLI nebo RWB přidat více subjektivních názorů jako například v SBLI. Statistická data jsou jedna velice důležitá věc, ale subjektivní názory lidí, kteří tyto témata reálně zažívají jsou stejně, ne-li víc důležité. Druhou nevýhodou výzkumů OECD je neaktuálnost všech dat. U Témat jako bydlení, příjmy a finance nebo práce se data shání poměrně jednoduše, ovšem v případě témat jako subjektivní wellbeing a celkově subjektivní data je to složitější a myslím, že v tomhle ohledu má prozatím OECD nedostatky. Zajímavou myšlenkou je datová sada SBLI, která má ovšem mezery jak v aktuálnosti dat tak v tom, že některé státy mají malý počet respondentů, například Súdán má 6, Palau 4 a některé státy ještě míň. Ovšem tento nedostatek je poměrně těžké řešit skrz životní úroveň a ekonomický stav některých zemí. V každém případě, si myslím, že tato datová sada má budoucnost a v případě určitých změn, zlepšení metodologie a lepší propagaci by mohla být poměrně cenným nástrojem pro politické rozhodování.