European Social Survey (ESS)
V roce 1995 se komise pro sociální vědy Evropské nadace pro vědu začala zabývat myšlenkou subjektivního průzkumu názorů, myšlenek a spokojenosti obyvatel Evropských zemí. Sir Roger Jowell z Velké Británie a profesor Max Kaase z německa spolu s asistencí doktora Johna Smitha z Evropské nadace pro vědu vyvinuli ESS Projekt, který v roce 2001 zahájil svoji činnost a na konci roku 2002 vyšla první publikace ESS.
„Hlavními cíli ESS jsou:
• Sledovat stabilitu a změny v sociální struktuře a postojích v Evropě a interpretovat jak se Evropská politika, morální a sociální situace
mění.
• Zvýšit standardy přesnosti mezinárodního výzkumu v sociálních vědách, jako například sběr dat, snížení zkreslení nebo spolehlivost
otázek.
• Zavést rozumné indikátory národního progresu založené na klíčových aspektech společnosti.
• Školit a usnadňovat práci evropských sociálních výzkumníků.
• Zlepšit dostupnost údajů o sociálních změnách pro politiky, akademické pracovníky a veřejnost.“
Z cílů tedy plyne, že ESS se snaží získat za pomocí dotazníkového šetření subjektivní informace o stavu a postoji obyvatelstva Evropských zemí, a získané informace analyzovat za účelem lepšího přehledu sociální situace v Zemi. Průzkum je finančně podporovaný jednotlivými státy.
Způsob získávání dat a jejich koncept
Dotazníkové šetření probíhá tzv. „face to face“ způsobem neboli osobně každý druhý rok na prostorové úrovni státu. Respondenti jsou vybírání náhodně, je snaha za každou zemi získat minimálně 1500 respondentů (u států s menší populací jako například Lucembursko je číslo menší). Jediná podmínka pro výběr respondentů je že musejí být starší 15 let. Dotazník trvá přibližně 55 minut a kvůli vyvarování se nervozity respondenta při odpovídání se provádí většinou přímo v domě tázaného. Pro každé kolo testování bylo specifické zaměření, například v roce 2002 to byly témata imigrace a městský život, v roce 2004 práce, rodina a wellbeing, zdraví a morálka, nebo v roce 2006 osobní a sociální blahobyt a plánování času v životě. Poměrně často se jako specifické zaměření objevuje wellbeing, buď ve spojitosti se sociálním životem, nebo s prací a rodinou. Témata se postupně střídají a opakují za účelem dynamického srovnání. Určitá témata struktury dotazníku jsou ale stálá a objevují se v každém ročníku.
Témata jsou:
• Kriminalita
• Demokracie a politika
• Lidské hodnoty
• Imigrace
• Média
• Národní a etická identita
• Diskriminace
• Náboženství
• Sociální vyloučení
• Sociální důvěra v instituce
• Subjektivní wellbeing
• Socio-demografie
Data se dají stáhnout jako tabulka ve formátech SAS, SPSS a STATA. Data nejsou agregované jako u většiny datových zdrojů, tabulka obsahuje jednotlivé odpovědi každého respondenta, Prostorové pokrytí ESS je každé kolo založeno na dobrovolném přihlášení státu k ESS výzkumu. Na základě toho stát vytvoří tým, který dostane pokyny, zaučení, materiály a bude v daném státě získávat data pro ESS. Proto nejsou v každém kole stejné státy, ovšem poměrně velký počet států, konkrétně patnáct, se zúčastnilo každého kola ESS:
Výběr dat
Objemná datová tabulka obsahuje velké množství důležitých informací. S tématem subjektivní spokojenosti ale úzce souviselo pouze 7 atributů (otázek) z tématické části „Subjektivní wellbeing“, které byly obsaženy v každém kole ESS.
1. How satisfied with life as a whole
2. How satisfied with present state of economy in country
3. How satisfied with the national government
4. How satisfied with the way democracy works in country
5. State of education in country nowadays
6. State of health services in country nowadays
7. How happy are you
Primární pro tuto práci budou 1. a 7. otázka, ovšem ostatní otázky jsou neméně důležité pro zjištění konkrétnější informace. Tyto otázky se dají dále porovnávat i s atributy z jiných datových zdrojů (například OECD, eurofound). Jejich význam je celkem jasný, ovšem rozdíl mezi první a sedmou otázkou je méně zřejmý. První otázka se zabývá celoživotní spokojeností, jak si člověk vede v zaměstnání, s rodinou a vztahy, životními cíli. Sedmá otázka se jednoduše ptá na to, jak se člověk cítí teď, v tuhle chvíli. Předpokládá se, že tuto odpověď ovlivní primárně nedávné události. Proto se tato odpověď často liší od odpovědi na otázku číslo jedna.
Propojení s prostorovými daty
Tabulku dat je pro potřebu připojení k prostorovým datům na úrovni států sumarizovat. Po vybrání atributů (otázek) je vypočítán vhodný průměr. Po posouzení rozložení dat se pro účely této práce zvolil aritmetický průměr. (důvodem je možnost nerovnoměrného rozložení vlivem náhodného výběru), za každý stát. Státy nejsou v datech popsány celým názvem ale dvoumístným kódem státu známým jako ISO 2 (část standardu ISO 3166 který definuje státní reprezentační kódy. Celým názvem je tento standard nazýván Codes for the representation of names of countries and their subdivisions, v případě ISO 2 se jedná o subdivize.). Na základě tohoto kódu se v softwaru pro práci s prostorovými daty připojí sumarizovaná tabulka k prostorovým datům na úrovni států. Propojení s prostorovými daty je jednoduché a kromě možného problému s kódem ISO 2 u Velké Británie (GB x UK) bezproblémové.
Využití
ESS je organizačně a informačně velice dobře vytvořený systém získávání subjektivních informací. Zpracování souboru s daty může být poněkud složitější, uživatel musí projít velké množství otázek a vybrat z toho ty potřebné pro svůj výzkum. Tahle skutečnost je ovšem jen malý problém oproti tomu, jakou mají data získaná z ESS hodnotu. Velké množství otázek souvisejících s politikou a současnou situací v Evropě, například migrace, umožňuje politikům dívat se na problém z pohledu občanů a následně to zohlednit v rozhodování se k danému tématu. Ve spojitosti s wellbeing mají velké využití pro politické kroky, rozhodování a plánování budoucnosti.
Jak již bylo výše zmíněno, některé ročníky jsou dokonce specializovány na wellbeing (ročníky 2004, 2006, 2010 a 2012) kde se dá o této problematice zjisti více informací a využít je pro prospěch státu, například otázky spokojenosti ohledně poměru volného času a času stráveného v práci. Příkladem využití těchto dat je zohlednění otázky na spokojenost lidí s demokracií ve státě. Pokud u této otázky vychází příliš nízký průměr, politici by měli začít diskutovat o větším zapojení lidí do řízení státu, například změnou volebního systému, možností se nějak přímo vyjádřit k nějakému zákonu atd. Druhým příkladem může být zohlednění spokojenosti se vzděláním. V případě nízkých hodnot odpovědí u této otázky je potřeba, aby se politici více zaměřili na dotace do školství, zlepšení kvality výuky a podporu menších škol, aby se vyrovnaly úrovni těch s větším počtem žáků. Data obsahují i informaci o pohlaví což umožňuje genderové porovnání odpovědí.
Zhodnocení
Celkový koncept dat je rozmanitý, dobře řízený, data jsou kontrolována a „očištěna“ a jsou získávána důvěryhodným způsobem „face to face“. Proto se u těchto dat dá předpokládat jejich objektivnost a věrohodnost. Velkou výhodou je krátký interval mezi koly ESS a možnost získat data až z roku 2002, díky čemuž lze vyhodnotit postup rozvoje státu v čase. Výzkum je i prostorově poměrně dobře rozšířený, což by ovšem mohl někdo zpochybnit s argumentem, že některé datové sady jako například z organizace OECD mají ve svém výzkumu více států. Velké množství otázek sice zpomaluje prvotní fázi práce s daty, nicméně tato nevýhoda je kompenzována velkým množstvím informací které se dají z dotazníkového šetření získat.
Nevýhodou této sady, kterou má ovšem většina datových sad které jsou v této práci zmíněny, je prostorová podrobnost dat. Obzvlášť u ESS kde jsou respondenti pro dotazník vybíráni úplně náhodně není zcela objektivní zpracovávat data pro celý stát. Poměry ve městech a na venkově se mohou často velice lišit a právě náhodný způsob výběru může výsledek ovlivnit například výběrem většiny respondentů z velkých měst. Také by bylo pro následné rozhodování a hodnocení politiků lepší mít přehled kde konkrétně nejsou lidé v určité problematice šťastní. Na druhou stranu, toto řešení by bylo výrazně finančně i časově náročnější.