Eurostat je statistickým úřadem pro Evropskou Unii se sídlem v
Lucemburku. Byl založen v roce 1953 pro účely Evropského
Společenství pro uhlí a ocel ( European Coal and Steel Community) a
se svou činností pokračuje dodnes. Primárním cílem je poskytovat
Evropské unii statistické data o které by se při svých verdiktech
mohla opřít, na základě kterých se rozhodovat a své rozhodnutí
zdůvodňovat. Zároveň pomáhá svými statistickými daty posoudit stav
jednotlivých členských států a jejích společnosti. Data Eurostatu
jsou veřejně dostupná a stejně tak jejich pravidelné publikace ke
zjištěným statistikám, například publikace Quality of life: Facts
and views, jejíž poslední vydání je z roku 2015. Eurostat data
nesbírá, na základě standardů a předem určených požadavků se o tuto
práci starají autority jednotlivých států, které pak data do
Eurostatu posílají. Úlohou Eurostatu je konsolidovat data a
zajistit jejich mezinárodní srovnatelnost.
Způsob získávání dat a jejich koncept
Datová sada Eurostatu spojená s wellbeing nese název Personal
well-being indicators. Pro tuto datovou sadu na základě minimálního
pokrytí a přesnosti zavedenou EU-SILC (European Union – Statistics
on Income and Living Conditions) provádí každý stát své šetření
sám. Systém sbírání není jednotný, společné je způsob šetření, tzn.
dotazníkový (osobně papírovou formou, telefonicky nebo počítačem s
telefonickou asistencí) a podmínky EU-SILC. Například v České
republice je jednotka pro výběrový systém respondentů byt, ve
kterém jsou pak vybráni do dotazníkového šetření všichni obyvatelé
starší 16 let. Výběr bytu je dvoustupňový: První stupeň je výběr
sčítacího obvodu, nejmenší existující uzemní jednotka. Ve druhém
stupni se z každého vybraného sčítacího obvodu náhodně vybere 10
bytů. Do výběru jsou zahrnuty všechny kraje kvůli zachování
prostorového pokrytí. Za rok 2017 bylo v ČR 8 700 domácností. Data
z datové sady se všechny stahují k roku 2013. Z těchto dat také
vychází publikace Quality of life: Facts and views z roku 2015.
Data jsou shromažďována za celé státy EU + Turecko, Srbsko,
Švýcarsko, Norsko a Island. Datová sada obsahuje jedno téma
vztažené k věku, pohlaví a dosaženému vzděláni a 4 témata vztažené
buď k věku, pohlaví a úrovni vzdělání, nebo k příjmům, typu
domácnosti a stupni urbanizace. Datová sada tedy obsahuje 9 tabulek
s daty spojenými s wellbeing.
Témata:
• 1. Průměrné hodnocení spokojenosti
o Jedná se o subjektivní hodnocení na stupnici 1
(nespokojenost) – 10 (maximální spokojenost) s faktory: finanční
situace, bydlení,
práce, dojíždění, využití času, život jako celek, rekreace a
zelené zóny, životní prostředí, osobní vztahy a smysl života
• 2. Průměrné hodnocení důvěřivosti
o Subjektivní hodnocení toho, jak moc obyvatelé důvěřují:
politikům, policii, ostatním občanům a legálnosti systému.
• 3. Procento lidí kteří na otázku spokojenosti odpověděli buď
vysoká, třední nebo nízká spokojenost
o Faktory jsou stejné jako u prvního tématu
• 4. Procento osob, které potvrdili že se v případě nouze mají na
koho obrátit
• 5. Frekvence štěstí (Being happy) v posledních 4 týdnech
o Možné odpovědi byly: pořád, většinu času, někdy, vzácně,
vůbec
Data se dají stáhnout ve formátech CSV, XLS, HTML, PC-AXIS, SPSS,
TSV nebo PDF. Tabulky jsou jednoduché a přehledné i v případě že je
potřeba v rámci jednoho tématu vybrat více tabulek, například
tabulky podle pohlaví. V takovém případě se například ve formátu
XLS seřadí jednotlivé tabulky pod sebe v jednom listu, nebo každá
na jeden list (podle nastavení uživatele).
Výběr dat
Protože všechny získaná data v této datové sadě jsou subjektivní
hodnoty a zároveň úzce souvisí s wellbeing, vybrány byly data ze
všech tabulek krom 3. tabulky, která je pouze stručnější a v
procentech vyjádřenou verzí 1. tabulky. Data byly vybrány za
všechny obyvatele starší 16. let a za obě pohlaví, protože v
datových sadách které jsou v této práci porovnávány by jiný výběr
podmínek neměl porovnání.
Propojení s prostorovými daty
Protože všechny získaná data v této datové sadě jsou subjektivní
hodnoty a zároveň úzce souvisí s wellbeing, vybrány byly data ze
všech tabulek krom 3. tabulky, která je pouze stručnější a v
procentech vyjádřenou verzí 1. tabulky. Data byly vybrány za
všechny obyvatele starší 16. let a za obě pohlaví, protože v
datových sadách které jsou v této práci porovnávány by jiný výběr
podmínek neměl porovnání.
Využití
Vysoké využití dat Eurostatu spočívá v jejich subjektivní
povaze. Málokterý zdroj dat spojených s wellbeing má tolik
komplexně použitelných subjektivních atributů. Využití najdou
primární politici a státní útvary, díky této datové sadě zjistí,
jak jejich obyvatelé vnímají jednotlivá témata, kde má podle nich
stát nedostatky a ve které oblasti jsou naopak spokojeni. Ve
spojení s Objektivními daty, například datové sady BLI z OECD, kde
jsou k daným tématu objektivní, statisticky změřená data, se datová
sada Eurostatu stane velice dobře použitelným nástrojem pro rozvoj
státu.
Zhodnocení
Datová sada Eurostatu je velice dobře použitelná pro účely této
práce. Stručné a přehledné metadata urychlují práci s daty a
orientace v databázi Eurostatu je intuitivní. Jak již bylo řečeno v
kapitole využití, velkou výhodou je velký počet zpracovaných
subjektivních dat. Výhodou je taky poměrně velký počet respondentů
v každém státě. Při porovnání například s Gallup který v každým
státě provede pohovor s přibližně 2 000 respondenty (záleží na
počtu obyvatel státu) je Eurostat spolehlivější zdroj (v ČR 8 700
domácností). Další velkou výhodou je možnost filtrace dat na
základě pohlaví, věku a dalších faktorů, což ještě více rozšiřuje
využitelnost dat. Velkou nevýhodou je pouze jednoroční výzkum
těchto dat. Chybí tu tudíž časové porovnání, možnost zjištění
vývoje států v subjektivních názorech obyvatel.