Pracovní postupy a metody využité v rámci této práce vycházejí z poznatků českých a zahraničních autorů, kteří se věnují stejnému nebo příbuznému tématu práce. Praktická část práce je založena na těchto teoretických poznatcích, které dále rozvíjí za účelem naplnit zadané cíle.
Jako zdroj kartografických a geografických poznatků je použito jak českých, tak i zahraničních autorů. Metody tematické kartografie jsou vybrány na základě komplexního systému hodnocení, které zohledňuje autorův postoj a detailnost popisu uvedeného k dané tematické metodě.
Za primární vizualizační techniku je zvolena autostereoskopická metoda Wiggle stereoskopie schopná zobrazovat stereoskopické obrazy na téměř všech digitálních monitorech od projektorů, přes stolní monitory po obrazovky mobilních telefonů. Mimo tento typ výstupů jsou v digitální příloze dvojice použitých stereoskopických snímků, které lze zobrazit i jinými stereoskopickými metodami.
Vzhledem k velkému množství map bylo využito jednotné datové sady a jednotného zobrazovaného území. Výchozí datová sada využitá v práci je ©ArcČR, ARCDATA PRAHA, 2014 verze 3.2 distribuovaná společnosti ARCDATA Praha, s.r.o.
V rámci práce bylo použito velké množství softwarů. Jedná se o kancelářský balík programů Microsoft Office 2016, především Microsoft Word 2016 a Microsoft Excel 2016. Corel Draw verze X7 byl využit tvorbu ilustrací, mapových výstupů a dalších grafických materiálů spojených s magisterskou prací. Pro práci s prostorovými daty bylo využito programů z rodiny ArcGIS od společnosti ESRI. Nejvíce bylo využíváno programu ArcMap verze 10.4, ArcScene verze 10.4 a ArcCatalog verze 10.4. Verze programů 10.4 byly využívány v rámci zkušební licence. Pro prostorové vizualizace bylo využito programu 3D Studio Max 2016 od společnosti Autodesk. Animační výstupy ve formátu GIF byly tvořeny ve webové službě gifmaker.me.
Postup práce byl rozdělen do čtyř hlavních fází. V první části byla zjištěna pravidla tvorby autostereoskopických výstupů. Byly zkoumány zákonitosti a předpoklady pro vytvoření autostereoskopické mapy. Vzhledem k povaze efektu byl také nastudován Wiggle efekt, který byl později v práci použit pro ilustrační mapové vizualizace.
Druhou fází práce bylo zkoumání světové kartografické literatury. S ohledem na co největší pokrytí a diverzitu možných metod tematické kartografie byli zvoleni čtyři důležití kartograficky zaměření autoři. Na základě této rešerší části byly později metody agregovány a hodnoceny podle zvolených kritérií.
Třetí část práce byla věnována tvorbě ilustračních map. Došlo k provedení popsaných postupů s cílem vytvořit ukázkové mapy pro jednotlivé metody tematické kartografie. Celkem bylo vytvořeno 29 mapových výstupů, korespondujících s vybranými tematickými metodami. Rovněž byla vytvořena jedna doplňková vizualizace, zaměřená na zobrazení objektů v rámci prostorového reliéfu.
Ve čtvrté části bylo řešeno uživatelské testování mapových výstupů. Bylo ověřováno, zdali jsou aplikované autostereoskopické efekty a další metody na mapových výstupech viditelné. Součástí je i statistické vyhodnocení tohoto testování.
V závěru diplomové práce je provedena diskuze nad problémy, úskalími a dalšími možnostmi tvorby prostorových tematických mapových výstupů.