Tato stránka obsahuje soubor ilustračních mapových výstupů magisterské práce. Výstupy jsou uvedené ve dvojí formě, statické a animované. V základu jsou veškeré mapy na stránce ve statické formě. Po najetí myší na prostor mapového pole dojde k přepnutí na mapu animovanou. Ta je zobrazena po dobu kdy je kurzor myši nad mapovým polem. V momentě kdy kurzor mapové pole opustí mapa přejde opět do statické formy.
Výstupy jsou řazeny postupně analogicky s textem magisterské práce. Každá ilustrační mapa obsahuje komentář.
Ilustrační mapová příloha 1 je ukázkou metody bodových znaků s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části reliéfu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů. Aplikace autostereoskopie na terén přinesla velmi dobré výsledky. Mapový popis je dobře čitelný a Wiggle efekt napomáhá k percepci hloubky.
Příloha 1
Ilustrační mapová příloha 2 je ukázkou metody bodových znaků s prostorovými bodovými znaky a rovinným terénem. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 35, nulová paralaxa byla v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Odlišností od uvedených postupů bylo přidání bílých okrajů k prostorovým bodovým znakům za účelem zvýšení čitelnosti. Úprava byla provedena v programu 3D Studio Max vytvořením okrajů a jejich slícováním s objektem bodového znaku. Výsledky aplikace na metodu bodových znaků nejsou dobré. V jisté poloze bodové prostorové znaky ztrácejí při Wiggle efektu prostorovost a jeví se pouze jako tvary, které se rychle smršťují a roztahují. Řešení použití jiných tvarů či ohraničujících prvků pro jednotlivé znaky nepřineslo výrazné zlepšení.
Příloha 2
Ilustrační mapová příloha 3 je ukázkou metody bodových znaků s kombinací prostorového terénu a metody. Při tvorbě bylo využito dvojitě převýšeného terénu, interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části reliéfu a kamery byly v režimu off-axis. Mimo bílého ohraničení bodového znaku vytvořeného stejným způsobem jako u předešlé varianty nedošlo k odchýlení od uvedených pracovních postupů. Kombinací bylo dosaženo lepšího výsledku než jen u samotné aplikace na metodu, ale i přesto docházelo k nechtěnému porušení vjemu hloubky u některých znaků.
Příloha 3
Ilustrační mapová příloha 4 je ukázkou metody liniových znaků s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů. Výsledná aplikace Wiggle efektu na mapový výstup je velmi dobrá, linie i ostatní prvky mapového pole jsou čitelné.
Příloha 4
Ilustrační mapová příloha 5 je ukázkou metody liniových znaků s prostorovými liniovými znaky a rovinným terénem. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 40, nulová paralaxa byla v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Odlišností od uvedených postupů byla tvorba prostorových liniových znaků, kdy nejprve byly v programu ArcMap 10.4 vytvořeny čtyři obalové zóny k liniové vrstvě s šířkou nastavenou dle důležitosti komunikací. Vrstvy obalových zón byly exportovány do samostatných DWG souborů. Následně byly vloženy do 3D Studio Max, kde byla každá linie slícována s mapovým podkladem. Na závěr byly liniím přiřazeny výšky a barvy na základě jejich důležitosti.
Příloha 5
Kombinaci prostorového terénu a liniové metody nelze vytvořit tak, aby odpovídala správným kartografickým zásadám. Bohužel není možné vyrovnat trojrozměrný liniový prvek tak, aby kopíroval povrch terénu. Linie by v tomto případě terén protínala v každém místě jinak, měnila by se její výška vůči reliéfu a mohlo by dojít k nežádoucímu ovlivnění pozorovatele.
Ilustrační mapová příloha 6 je ukázkou metody plošných znaků s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů.
Příloha 6
U práce s plošnými prostorovými znaky dochází ke komplikacím převážně kvůli tomu, že znaky svojí plochou překryjí mapový podklad nacházející se na rovině pod nimi. Z technických důvodů nelze tento podklad přizpůsobit změnám výšky plošných znaků. U této metody jsou nastíněny dvě možnosti, jak lze tento problém vyřešit. Ilustrační mapová příloha 7 je ukázkou první možnosti, kde byly plošné znaky vytvořeny jako částečně průhledné tak, aby byl viditelný mapový podklad pod nimi. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 40, nulová paralaxa byla v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Průhlednost byla pro vrstvu trojdimenzionálních polygonů nastavena v programu ArcScene 10.4. Po exportu do VRML a následném importu do softwaru 3D Studio Max si objekty nastavenou průhlednost zachovají. Ilustrační mapová příloha 8 je ukázkou druhé varianty, kde je kompletně vynechán mapový podklad a vrstva prostorových polygonů je neprůhledná. Příloha byla vytvořena s nastavenou interaxiální separací na hodnotu 40, nulovou paralaxou v rovině mapového pole a kamerami v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů.
Příloha 7
Příloha 8
Technicky nelze v použitých softwarech vytvořit kombinaci trojdimenzionálního reliéfu a metody, protože není možné spojit tyto dva trojdimenzionální objekty tak, aby plošné znaky kopírovaly povrch terénu. I pokud by toto spojení bylo technicky uskutečněno, tak by se prostorové plošné znaky v případě umístění do údolí na strmé svahy mohly protínat a tento jev by tvořil výslednou mapu nečitelnou.
Ilustrační mapová příloha 9 je ukázkou metody izolinií s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů. Výsledek je velmi dobře čitelný, obzvláště v případě hypsometrických dat Wiggle efekt umocňuje vjem prostoru.
Příloha 9
Ilustrační mapová příloha 10 je ukázkou metody izolinií s prostorovými plošnými znaky reprezentujícími izolinie. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 40, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části objektů izolinií a kamery byly v režimu off-axis. V tomto případě nebyla uváděna metoda s použitím průhlednosti, jelikož je v této ukázce velké množství intervalů. Tyto intervaly se při aplikaci průhlednosti slévají a není možné je od sebe navzájem odlišit.
Příloha 10
Nelze vytvořit z podobného důvodu jako u metody plošných znaků. V případě sestrojení takové mapy by navíc docházelo ke ztrátě informace o výšce z prostorového plošného znaku izolinií, neboť by jeho výška byla měněna reliéfem. Tímto by byl porušen základní předpoklad izolinií jakožto čar ohraničujících areály se stejnými fyzikálními či sociometrickými hodnotami.
Ilustrační mapová příloha 11 je ukázkou metody teček s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů.
Příloha 11
Ilustrační mapová příloha 12 je ukázkou metody teček s prostorovými bodovými znaky reprezentujícími tečky a rovinným mapovým podkladem. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 40, nulová paralaxa byla v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Odlišností od uvedených postupů byl problém exportu teček jako samostatné vektorové vrstvy, jelikož program ArcMap 10.4 tečky vytváří pouze jako grafickou vrstvu, u které není možnost převodu do exportních formátů. Řešením bylo exportování samostatné sítě teček ve formátu PDF a její následný import do softwaru Corel Draw X7, kde tato vektorová síť bodů byla převedena do formátu DWG. Takto připravená vrstva byla nahrána do programu 3D Studio Max, kde byla slícována s mapovým podkladem. Na závěr byly z plošných znaků extrudováním vytvořeny prostorové objekty. U výsledného mapového výstupu je špatně viditelná horizontální oblast středu mapového pole, kde dochází k poškození čitelnosti prostorového vjemu při použití metody Wiggle stereoskopie.
Příloha 12
Ilustrační mapová příloha 13 je ukázkou metody bodových znaků s kombinací prostorového terénu a metody. Při tvorbě bylo využito dvojitě převýšeného terénu, interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Mapový výstup byl tvořen obdobně jako varianta s použitím prostorové metody. Zásadním rozdílem byla nutnost manuálního vertikálního umísťování jednotlivých bodových trojrozměrných znaků na prostorový reliéf. Body po exportu neobsahují žádnou informaci o jejich výšce nad terénem a tudíž je nezbytné jejich manuální srovnání s povrchem reliéfu. V případě větších map se stovkami či tisíci bodů je využití této metody časově náročné.
Příloha 13
Ilustrační mapová příloha 14 je ukázkou metody kartodiagramu s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Odlišností od uvedených postupů tvorby bylo vytváření segmentových kartodiagramů, ke kterému došlo v grafickém editoru Corel Draw X7. Znaky reprezentující kartodiagramy byly připojeny k mapovým výstupům softwaru ArcMap 10.4. Využití této varianty není ideální, jelikož v místech umístění kartodiagramu na svah dochází k jeho deformaci a změnám tvaru.
Příloha 14
Ilustrační mapová příloha 15 je ukázkou metody kartodiagramu s prostorovými znaky reprezentujícími kartodiagram a rovinným mapovým podkladem. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Podobně jako v předchozí variantě byly v softwaru Corel Draw X7 vytvořeny znaky reprezentující kartodiagramy. Tyto znaky však nebyly exportovány jako rastrové soubory BMP, ale bylo využito vektorového formátu DWG. Výsledné plošné znaky reprezentující segmentové kartodiagramy byly importovány do programu 3D Studio Max jako vektory, kde z nich byly extruzí vytvořeny čtvercové objekty. Pro zvýraznění a odlišení jednotlivých znaků od sebe navzájem byly každému znaku přiřazeny černé okraje stejným způsobem jako v metodě bodových znaků.
Příloha 15
Ilustrační mapová příloha 16 je ukázkou metody kartodiagramu s kombinací prostorového terénu a metody. Při tvorbě bylo využito dvojitě převýšeného terénu, interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Mapový výstup byl vytvořen za pomoci využití prostorových čtvercových ohraničených znaků reprezentujících segmentové kartodiagramy připravených při tvorbě přílohy 15. Rozdílem oproti předchozí variantě bylo vertikální posunutí kartodiagramových objektů nad plochu reliéfu. Tato varianta je kombinací, u které plasticita dává uživateli přehled jak o kartodiagramech, tak o výškovém rázu krajiny.
Příloha 16
Ilustrační mapová příloha 17 je ukázkou dasymetrické metody s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů. Plošné znaky dasymetrické metody aplikované na terén mohou mít v případě užití sytých barev rušící vliv na vnímání prostoru. Uvedená mapová příloha ilustruje použití sytých barev v barevné stupnici.
Příloha 17
Ilustrační mapová příloha 18 je ukázkou dasymetrické metody s prostorovými plošnými znaky. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 40, nulová paralaxa byla umístěna v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Při tvorbě mapového výstupu nebylo využito speciálních postupů tvorby. Mapa dobře ilustruje jedno z omezení Wiggle stereoskopie, kdy se v případě umístění vysokého objektu blízko centra snímku jeho velikost ztrácí. Výška není rozpoznatelná z důvodu příliš kolmého záběru kamer na objekt.
Příloha 18
Vzhledem k tomu, že dasymetrická metoda využívá plošných znaků, není možné vytvořit kombinaci terénu a prostorových plošných znaků.
Ilustrační mapová příloha 19 je ukázkou metody kartogramu s použitím prostorového terénu. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů.
Příloha 19
Ilustrační mapová příloha 20 je ukázkou metody kartogramu s prostorovými plošnými znaky. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části objektů areálových znaků a kamery byly v režimu off-axis. Tvorba mapy se výrazně neodlišovala od uvedených pracovních postupů. Vzhledem k tomu, že metoda kartogramu využívá prostorových znaků, dotýkají se jí podobné limitace a problémy jako u předchozích metod založených na plošných znacích. Úmyslně byla ponechána interaxiální separace na vyšší hodnotě 70 tak, aby bylo názorně ilustrováno, že efekt pro velmi vysoké objekty ve středu snímku nelze vynutit ani extrémním nastavením.
Příloha 20
Opět z důvodu nutnosti kombinace plošných prostorových znaků a prostorového reliéfu tato varianta nelze sestrojit.
Ilustrační mapová příloha 21 je ukázkou metody šraf s prostorovým terénem. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Při tvorbě bylo využito nástroje Terrain Tools. Výsledkem jsou liniové znaky reprezentující šrafy umístěné na prostorový terén. Prostorový vjem zprostředkovaný Wiggle efektem na trojdimenzionálním reliéfu umocňuje vjem prostoru z výškopisu šraf.
Příloha 21
Tato varianta nelze sestrojit vzhledem k výpočetní náročnosti, kterou s sebou přináší použití metody šraf. I v případě velmi malých území jsou generovány statisíce liniových znaků, které již v tak velkém počtu nelze programem 3D Studio Max extrudovat do prostorových objektů.
Nelze provést z důvodu nemožnosti vytvoření prostorových liniových znaků reprezentujících šrafy.
Ilustrační mapová příloha 22 je ukázkou metody kartotypogramu s použitím prostorového terénu. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů. Znaky strukturních kartotypogramů byly vytvářeny v programu Corel Draw X7 a následně slučovány s kartografickými výstupy softwaru ArcMap 10.4. V této variantě se objevuje podobný problém jako u metody kartodiagramu, kde při umístění znaku kartotypogramu na svah dochází k jeho plošné deformaci.
Příloha 22
Ilustrační mapová příloha 23 je ukázkou metody kartotypogramu s prostorovými plošnými znaky. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 40, nulová paralaxa byla umístěna v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Tvorba mapového výstupu se lišila v použití programu Corel Draw X7, odkud nebyly znaky strukturního kartotypogramu exportovány v rámci mapového pole, ale jako samostatné DWG vektorové objekty. Zároveň pro každý z těchto DWG objektů byla exportována rastrová textura s grafikou daného znaku. Vektorové DWG objekty byly postupně importovány do softwaru 3D Studio Max. Následně došlo k jejich extruzi a v posledním kroku byly přiřazeny materiály definující texturu jednotlivě pro každý ze znaků. Při tvorbě ilustrační mapy bylo nutné oproti předchozí variantě umístit číselné popisy kartotypogramů z okolí do prostoru znaku. V případě, že by text byl umístěn mimo znak, působil by výsledný efekt roztříštěně a nečitelně.
Příloha 23
Ilustrační mapová příloha 24 je ukázkou metody kartotypogramu s kombinací prostorového terénu a tematické metody. Při tvorbě bylo využito dvojitě převýšeného terénu, interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. U tvorby mapového výstupu bylo využito stejného postupu jako v případě přílohy 23 s tím rozdílem, že se výsledné objekty reprezentující strukturní kartotypogramy vertikálně posunovaly tak, aby korespondovaly s reliéfem. Tvorba této mapy s takovouto kombinací může být v některých případech vhodná, jelikož reliéf může mít zásadní vliv na výskyt či rozložení sledovaných atributů v mapovém poli. Při konvenčním řešení by bylo nutné buď vložit do mapového pole kartografickou reprezentaci terénu, nebo vytvořit druhou pomocnou mapu. Za pomoci autostereoskopického Wiggle efektu lze tyto informace sloučit v rámci jednoho kartografického díla.
Příloha 24
Tato varianta nebyla vytvořena, jelikož profilové čáry jsou osamostatněné linie, které značí výškovou proměnlivost terénu. Profilové linie samy o sobě reprezentují terén a tudíž je ilustrační mapa uvedena jako varianta aplikující prostor na metodu.
Ilustrační mapová příloha 25 je ukázkou metody profilových linií s prostorovými plošnými znaky. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní hranici linií a kamery byly v režimu off-axis. Jednotlivé profilové linie byly tvořeny v programu 3D Studio Max za pomocí booleovských funkcí. V prvním kroku byl z plošného reliéfu extruzí vytvořen terénní objekt s definovanou hloubkou. Následně bylo vytvořeno množství tenkých kvádrů, které procházely v těsném sledu kolmo reliéfem. Průmět těchto kvádrů s reliéfem vytvořil díky booleovské funkci Intersection prostorové profilové linie, které měly šířku definovanou šířkou kvádru a výšku určenou hloubkou terénu. Vzhledem k ortogonálnímu pohledu na mapu nelze veškeré změny výšek rozlišit a tudíž mapový výstup s aplikovaným Wiggle efektem může být ve většině případů pro pozorovatele zavádějící. Pro zlepšení orientace je v legendě mapového ilustračního výstupu uvedena přehledová hypsometrická mapa a liniový znak reprezentující profilové linie. Z důvodu omezení Wiggle efektu je u této linie vjem hloubky poškozen.
Příloha 25
Jelikož nelze sestrojit varianta s použitím prostorového efektu aplikovaného na terén, není možné sestrojit kombinaci prostorové metody a reliéfu.
Metoda šikmých profilových čar se podobá metodě profilových čar. Díky tomu stejně jako u profilových linií nebylo možné vytvořit variantu s prostorovým terénem.
Ilustrační mapová příloha 26 je ukázkou metody šikmých profilových linií s prostorovými plošnými znaky. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části linií a kamery byly v režimu off-axis. Postup tvorby byl podobný jako v případě mapové přílohy 25 s tím rozdílem, že kvádry použité v booleovských funkcích nebyly na reliéf kolmé, ale protínaly jej ve sklonu 45 stupňů. V porovnání s ilustrační mapou profilových čar se tato metoda jeví jako vhodnější, jelikož více vyzdvihuje celkový průběh terénu. Aplikace Wiggle efektu tento jev umocňuje a v případě hornatého terénu lze dobře rozeznávat vrcholy a deprese. Legenda je vytvořená stejným způsobem jako v příloze 25.
Příloha 26
Kombinace prostorového efektu a metody není možné sestrojit, protože profilové linie nelze promítnout na prostorový reliéf.
Ilustrační mapová příloha 27 je ukázkou metody statistických povrchů s použitím prostorového terénu. Pro její tvorbu bylo využito prostorového reliéfu s dvojitým převýšením a tematická metoda byla dvourozměrná. Interaxiální separace byla nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části terénu a kamery byly v režimu off-axis. Proces tvorby mapy nebyl výrazně odlišný od uvedených postupů. U příkladu metody statistických povrchů bylo využito socioekonomické charakteristiky rozložení zalidnění obyvatelstva. Výpočet tohoto povrchu byl proveden v programu ArcMap 10.4. Vstupními daty byla ořezaná vrstva základních sídelních jednotek, u kterých byla vypočtena hustota obyvatel v jednotlivých sídelních jednotkách. Po tomto výpočtu byla z polygonů vytvořena bodová vrstva centroidů, která vstoupila do interpolačního algoritmu Natural neighbor. Výsledkem byl rastrový interpolovaný povrch rozložení hodnot hustoty obyvatel. Takto vypočtená vrstva byla aplikována na prostorový terén. Výsledná mapa je tudíž kombinací dvou statistických povrchů, kde uživatel může odečítat nejen primární sledovanou tematiku, ale má také možnost sledovat její souvislost s reliéfem.
Příloha 27
Ilustrační mapová příloha 28 je ukázkou metody statistických povrchů s využitím prostorového statistického povrchu. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v dolní části statistického povrchu a kamery byly v režimu off-axis. V tomto výstupu bylo využito povrchu vytvořeného pro přílohu číslo 27. Tento statistický povrch byl vložen do programu ArcScene 10.4 kde byla provedena jeho prostorová extruze. Následně byl povrch exportován a vložen do programu 3D Studio Max. V ilustrační mapě byl záměrně ponechán povrch hustoty obyvatel, který je soustředěn v centru mapového pole, zdůrazňující problém Wiggle efektu při zobrazování výškových dat vprostřed záběru. Právě ve středu dochází k největším problémům s prostorovým efektem, jelikož jsou na něj kamery zacíleny kolmo a tudíž nelze dobře odečítat výšky. Přestože lze odvodit z ilustrační mapy výšku povrchu, je vhodné aplikovat prostorový efekt na metodu statistických povrchů v případech, kdy jsou velké hodnoty rozmístěny rovnoměrně nebo u krajů sledovaného území.
Příloha 28
Možnost kombinování dvou prostorových povrchů není možná. Docházelo by k jejich vzájemnému prolínání a nebylo by možné z mapového výstupu odečítat jakákoliv relevantní data.
Metoda kartografické anamorfózy je specifická tím, že deformuje původní tvary plošných znaků na základě hodnot jejich atributů. Výsledná mapa tedy nemá žádnou souvislost s původními prostorovými a topologickými vztahy. Anamorfovanou mapu nelze promítnout na zemský terén, jelikož vazba s ním byla anamorfózou porušena.
Ilustrační mapová příloha 29 je ukázkou metody kartografické anamorfózy s využitím prostorových plošných znaků. Při tvorbě byla interaxiální separace nastavena na hodnotu 70, nulová paralaxa byla umístěna v rovině mapového pole a kamery byly v režimu off-axis. Polygonová data využitá v mapě byla vytvořena za pomoci nástroje Cartogram Geoprocessing Tool. Barevná stupnice byla vytvořená podobně jako u kartogramu s tím rozdílem, že pro normalizaci tematických hodnot byly využity původní plochy z výchozích dat a ne areály z nově vytvořené zkreslené anamorfované plochy.
Příloha 29
Jelikož není možné vytvořit první variantu aplikace kartografické anamorfózy na reliéf, nelze vypracovat kombinaci prostorového efektu a metody.
Příklady k ilustraci metody vícerozměrného mapování nejsou v této práci přímo řešeny, protože se jedná pouze o přístup při porovnávání dvou map s různou tematikou či z rozlišných časových období. Veškeré ilustrační mapové výstupy v této práci byly prováděny nad stejnými daty a díky tomu je lze mezi s sebou srovnávat.
Ilustrační vizualizace 30 zahrnující scény budovy je řazena až za metody tematické kartografie, jelikož se nejedná přímo o definovaný kartografický nástroj. Jde o vizualizaci budovy či jiného objektu v rámci prostorového digitálního elevačního modelu. Pro možnost částečného srovnání s ostatními výstupy je využito v ilustračním výstupu mapového podkladu lesů, silnic, železnic, zastavěných ploch a ostatních ploch pro texturování reliéfu.
Příloha 30