Závěr

Cílem této magisterské práce bylo co nejvíce automatizovaná extrakce vybraných prvků ZABAGED ® z DTM LLS. Toto téma vzniklo v NP České Švýcarsko, který používá pro vektorovou reprezentaci geografických prvků právě data ZABAGED ®. Zároveň však disponuje velmi přeným modelem terénu, který vznikl filtrací dat LLS. Díky tomuto velkému rozlišení (1 m), vznikla myšlenka vytvoření nových vektorových vrstev extrakcí z DTM, který by byly přesnější než současně využívaná data ZABAGED ®.

Prvním krokem tedy bylo vybrat prvky vhodné pro extrakci. V konečném seznamu tedy zůstaly kótované body, body polohového a výškového pole, vrstevnice, vodní toky, rozvodnice, terénní stupně a lesní a polní cesty. Ke každému vybranému prvku bylo přistupováno jednotlivě a to v prostředí ArcGIS verze 9.3 a 10.

Detekce všech typů bodů byla řešena jako extrahování hodnoty nadmořské výšky v daných souřadnicích x, y. Jedná se tedy o zpřesnění výškové informace, nikoliv polohové. Takové přesnění není možné vzhledem k charakteru lokalizace těchto bodů. To znamená, že nelze ve všech případech tvrdit, že jde výškově o lokální maximum či minimum.

Pro detekci vrstevnic byla nalezena vhodná metoda, která zajišťuje dostatečnou přesnost a zároveň dobrou čitelnost linií v mapě v měřítku 1:10 000. Toho bylo docíleno extrahováním mírně shlazených vrstevnic, ze kterých byly vřezány polygony oblastí se sklonem vyšším než 45°. V místech výřezu byly ponechány pouze hlavní vrstevnice (e=25), tak aby byl zachován charakteristický průběh terénu.

Extrakce vodního toku a rozvodnice je úzce svázána. V této části práce byla využita extenze ArcHydroTools, pomocí níž byly generovány liniové vodní toky (jejich spádnice) a polygonová rozvodnice. Vygenerované vodní toky lze použít pro zpřesnění původní vrstvy v místech, kde průběh vodního toku odpovídá spádnici, což je v této oblasti naprostá většina případů. Od toho se odvíjí přesnost rozvodnice, která je na hřebenech nesporná, v údolích kde nově extrahovaný vodní tok neodpovídá spádnici, nemusí být zcela přesná (př. umělý náhon). V takové situaci je nutné použití referenčních dat pro editaci vodního toku. V tomto případě jimi byly data ZABAGED ® a ortofoto.

Při extrakci terénních stupňů byly vytvořeny liniové objekty znázorňující průběh horní a spodní hrany v kategoriích pro různé změny sklonu v %. Na základě vizuální analýzy hran byly vytvořeny intervaly 0 – 5, 6 – 10, 11 – 15 a 16 – 42 %. Bylo tak deklarováno, že se ve druhé kategorii nejvíce vyskytují lesní a polní cesty, ve třetí terénní stupně a ve čtvrté skalní útvary.

Závěrem lze říci, že data DTM jsou pro automatickou detekci prvků vhodná a touto detekcí vznikají vrstvy s vyšší polohovou a výškovou přesností než dosud používaná data ZABAGED ® v rozsahu ZM v měřítku 1:10 000. Nikdy však nejde o zcela automatizovaný proces, vždy je nutné extrahovaná data dále editovat.