O práci Poleský NP Topogrid Model Builder Kartografické podklady Vývoj rozvodí Hydrologické char. Závěr Odkazy

©2005 Libuše Dobrá

Hydrologické charakteristiky

Mapa akumulace

Podmáčené oblasti identifikované v roce 1840 jsou situovány vesměs v oblastech zjištěných z analýz. Jejich rozsah však přesahuje oblasti akumulace (pravý spodní roh – Krowie Bagno). V pravém horním rohu je jako akumulační oblast vyznačeno okolí jezera Moszne. Dle mapy však není celé podmáčeno. Na následující mapce je již podmáčené území více specifikováno a rozděleno na lesy a louky. I zde výrazně korelují podmáčené oblasti s oblastmi akumulace. Podle využití země v posledním období značně ubylo podmáčených oblastí. To potvrzuje i výsledek akumulace, která se z rozsáhlých ploch přeměnila na hustou síť akumulačních toků.

Vytvoření těchto umělých toků je dobře patrné právě na příkladě Krowie Bagno (pravý dolní roh). Vzrostla hustota říční sítě (pravidelnost poukazuje na antopogenní původ), ustoupily rozsáhlé akumulační plochy a suchá země může být hospodářsky využívaná (louky a pastviny). Celkově je průběh vodních toků nastíněn výsledky akumulace jen částečně (zvláště na historických podkladech). Na jedné straně skutečné toky prochází oblastmi akumulace, na straně druhé je vygenerována hustá síť menších vodních toků.

Posledním zkoumaným objektem jsou vodní plochy (jezera). Na historických podkladech jsou některé definovány jako součást rozsáhlejších podmáčených oblastí bez většího akumulačního jevu (do 1000). Jezero Wytyckie je dobře identifikovatelné. Novější mapy již identifikují jezera v menších akumulačních skupinách.

Mapa sklonů

Detaily jsou zaměřeny na antropogenní stavby:
1. Střed dvou umělých kanálů, patrná je pravidelná říční síť.
2. Výkop kanálu až 4,5 m, křížení s rozvodnicí.
3. Hráz kolem jezera Wytycke postavená při jeho přebudování na vodní sběrník.

Celkově jde o území rovinaté, což má zásadní vliv na odtokové poměry a přirozený rozvoj říční sítě (bezodtoké oblasti, nevyvinutá říční síť). Vzhledem k celkovému převýšení je erozní činnost minimální, což vede k přirozenému vzniku podmáčených území. Větší sklony se vyskytují při antropogenních zásazích (stupně).

Mapa hustoty říční sítě

Zajímavý je vývoj v podmáčených oblastech. I zde se dramaticky zvýšila hustota říční sítě. Pokud k tomuto faktu přidáme informaci o stále klesající rozloze podmáčených oblastí, zjistíme, že vlivem zvyšování hustoty říční sítě (melioračními úpravami) dochází k odvodnění rozsáhlých podmáčených oblastí, které pak mohou být lépe hospodářsky využívány. Objem vody v oblasti je stále stejný, nenacházíme ji však v podmáčené půdě, ale v rovech, kanálech a umělých vodních nádržích.

Mapa vývoje velikosti jezer

Přirozeným vývojem jezer je jejich postupný zánik. Člověk do tohoto vývoje zasahuje, ať přímo či nepřímo. Ze současných dat nemůžeme jednoznačně učit, zda antropogenní zásahy zánik urychlují, či zpomalují (výjimku tvoří sběrník Wytyckie). Víme, že na systém jezer jsou vázány další anorganické i organické systémy, a je proto naším úkolem tyto systémy chránit a udržet tak přirozený vývoj oblasti.

Mapa landuse

Využívání země, jako jedna z charakteristik zapojených do výzkumu využívání země, má velkou vypovídající hodnotu, zvláště při znalostech jeho vývoje a vlivu jednotlivých složek na hydrologické poměry. Úkolem práce není hodnotit jeho vliv, nýbrž pouze nastínit možnost využití znalosti vývoje landuse. Důležitým bodem v dalším výzkumu proto je shromáždit všechny výše uvedené charakteristiky, propojit je s výsledky a dospět k závěrům, jež jsou potvrzeny ve všech analýzách.