©2005 Libuše Dobrá
Vývoj rozvodí
Jednotlivá dílčí povodí a jejich spojení se systémy odvodňujícími zájmové území jsou zpracovány na obrázku p3 a na obrázku p1. Tato příloha vznikla na podkladě výsledků analýzy basin aplikované na části zájmové oblasti. Při spojení jednotlivých částí došlo k propojení přechodových polygonů. Výsledkem jsou mapy ve třech časových horizontech, které názorně ukazují vývoj povodí.
Jak už bylo řečeno, hlavními odvodňovacími toky jsou řeky Włondawka a Piwonia (Gurna – Horní a Dolna – Dolní). Krowie bagno jako přítok Włondawky (mimo zájmové území) je vymezeno zvlášť z dalších oblastí, které jsou odvodňovány jinak (ostatní povodí). Poslední významnou oblastí jsou bezodtoké povodí.
Nejvýznamnějším odvodňovatelem území je řeka Włondawka (červené odstíny). Do jejího systému jsou napojena další dílčí povodí jezer Długe, Płotycze a dalších jezer, v dnešní době již zaniklých. V neposlední řadě jde i o jezero (v dnešní době vodní sběrník) Wytycke, kterým řeka původně protékala. Pramen řeky se nachází mimo zájmové území a dále se napojuje na další přítoky. Přímo na zájmovém území se rozloha jejího povodí zvětšila téměř o 50 km2, a to na úkor všech dalších dílčích povodí. Postupem času byly do vod Włondawky přivedeny umělými kanály vody z dříve částečně bezodtokých oblastí. Napojen byl i systém okolo jezera Moszne (nestabilní oblasti zmiňované v předchozí kapitole) a již zmiňované Krowie bagno. Samostatné odvodnění Krowie Bagno v posledním období zaniká. Vzhledem k umístění přečerpávacího systému v blízkosti jezera Wytyckie je umožněna dle potřeby obousměrná výměna vod jezera a „bagna“ (dle Wilgat, T., 1991).
Druhé největší odvodnění náleží dílčím částem povodí řek Piwonia, jehož pramennou oblastí jsou jezera mimo zájmové území. Dále protéká řeka v okolí jezera Łukie a napojuje i jeho vody. Na mapě z roku 1840 je patrná bezodtoká oblast jezera Łukie. Příčinou může být nezřetelná říční sít v podmáčeném okolí jezera (obrázek p5). Tato skutečnost je příčinou nárůstu povodí. V posledním období pak dochází k připojení povodí jezera Moszne k Włondawce.
Bezodtoké oblasti jsou lokalizovány v centrální části zájmového území. Jejich rozloha se také významně zmenšuje. V literatuře je dále uvedeno jako bezodtoké jezero Moszne (analýza toto jezero připojila do širší odvodňované oblasti).
Křížení vodních toků s rozvodím
Při studiu rozvodních poměrů bylo zjištěno, že generovaná rozvodí pro rok 1840 jsou na několika místech kříženy vodním tokem. Po prostudování dostupných literárních podkladů bylo zjištěno, že při napojování na regionálně významný kanál Krztina – Wieprz došlo k propojení několika dílčích povodí navzájem. Směr proudění v těchto kanálech může být buď uměle regulován nebo závisí na aktuálním vodním stavu. I přes relativně ploché území muselo být při napojování použito hlubokých koryt. Obrázek p4 zobrazuje na podkladě dílčích povodí detaily nejvýznamnějších křížení vodních toků s rozvodím. Detaily jsou vybrány z rastrového podkladu digitalizovaných map z roku 1984 v měřítku 1 : 10 000, na kterých je naložena vrstva rozvodnic a vodních toků. Historické údaje o takovýchto přechodech nejsou vzhledem k měřítku map k dispozici.
Popis detailů z přílohy 4:
1. Přechod mezi dílčím povodím Włondavky (Moszne) a Piwonie. Na nevýrazných vyvýšeninách prochází rozvodnice oddělující tato významná povodí, tok zde není výrazně vhlouben, na mapě není zakreslen směr toku.
2. Jde o přechod mezi dvěma dílčími povodími Włondawky. Je zde napojena rozsáhlá meliorovaná oblast v severní části území na střední část pod Wolou Wereszczinskou (vyvýšené území), která dále vede do přirozeného toku Włondawky. Nejhlubší část kanálu (4,5 m) prochází mírně zvlněnou oblastí s roztroušenou zástavbou.
3. Třetí oblastí neprochází rozvodnice. Je zajímavá náhlým ukončením 2,2 m hlubokého rovu. Nachází se zde přečerpávací stanice mezi jezerem Wytyckie a Krowie bagno
4. Přechod přítoku Piwonia, hlavní tok řeky, je o něco více vpravo. Jde o typický příklad vyhloubení rovu (až 3 m). Tok má šipkou jednoznačně určený směr (do Piwonia), avšak analýza DMR zde vyznačila rozvodí (studium vrstevnic to potvrzuje).
5. Rozvodnice zde vede na pokraji podmáčené oblasti. Částečně spolu s tokem, po jejím překročení, pokračuje podmáčenou oblastí. Definování rozvodí v podmáčených oblastech je složité. K přechodu zde dochází při kontaktu s vyšší vrstevnicí a je tedy pravděpodobné, že se zde rozděluje směr toku.
6. Poslední propojení spojuje rozsáhlé podmáčené oblasti mimo naše zájmové území s dílčím povodím jezera Płotycze. Vody z této podmáčené oblasti se také mohou mísit s vodami kanálu, jehož průchod je dobře patrný na celkové mapě (tučná modrá). Prochází severojižním směrem a je napojen na Włondawku.
Z popisu výřezů je patrné, že k překročení rozvodí vodním tokem došlo převážně antropogenní činností. Jde o napojení povodí, kdy průtok mezi oběma stranami je závislý na vodních stavech, které jsou ovlivněny také regulační činností člověka.