©2005 Libuše Dobrá
Kartografické podklady
Topograficzną Kartą Królestwa Polskiego
Mapa pochází z vojenského mapování, která započalo v roce 1828. Ukončeno bylo v roce 1843 a podíleli se na něm polští a ruští kartografové. Mapy obsahují mnoho polohových chyb způsobených převážně chybějící geodetickou osnovou v rámci širších celků a také využitím nepřesných mapových podkladů (Sirko, 1999, s. 278). Tyto nepřesnosti jsou nejlépe patrné na oblastech odlehlých od zastavěného území. Příloha 1, na které se protínají jezera ve všech časových obdobích, umísťuje jezera z tohoto období značně odlehle od stejných jezer z dalších období. Mapy jsou v měřítku 1:126 000. Popis map je v polštině, legenda je uvedena polsky, rusky a francouzsky.
Tato mapa je chloubou polské kartografie (Staszewski 1966). Mapy jsou přehledné a dobře čitelné (Sirko, 1999, s. 277) díky preciznímu zakreslení prvků. Mapa obsahuje: komunikace, lesy, obce, kostely, mlýny, doly. Mimořádně dobře je pojata hydrografie. Změny terénu jsou vyjádřeny Lehmannovými šrafami. Chybí výškové kóty. Mapy jsou kresleny černou barvou.
Díky několikerému předchozímu skenování a kopírování a nemožnosti získat naskenované originály došlo při této reprodukci ke zhoršení kvality čitelnosti. Jde převážně o nejednoznačnost u charakteristik využití země (nelze vždy rozeznat, zda je území podmáčené či nikoli). Ostatní obsah, je precizně vykreslen a dobře identifikovatelný. Pouze u říční sítě s šířkou nad 3 metry může dojít k záměně s komunikací.
Karte des westlichen Russland
Tisk map je datován rokem 1915 v měřítku 1: 100 000. Obsah mapy (černě): zastavěné plochy, komunikace, využití země, hydrografie (podmáčená území, vodní toky, jezera). Výškopis je znázorněn kótami a vrstevnicemi v hnědé barvě o základním rozestupu 2,5 m. Popis map je v polštině, legenda je uvedena polsky, rusky a francouzsky.
Pro zobrazení do roviny bylo užito Besselova elipsoidu, název je odvozen od vztažného bodu „Borowa Góra“ dle Dzierzawski, J (2002). Tyto mapy již mají geogetické základy a jejich přesnost se výrazně zvyšuje i v oblastech odlehlých od zastavěných a využívaných ploch. V období jejich vzniku již také započaly první výzkumy a přesnější mapování jezer. Tyto poznatky se do těchto map projevily.
Srovnáme-li průměrnou výšku terénu v tomto období s průměrnou výškou z období následujícího, zjistíme, že celé území je o cca 2,5 m níže. Chyby mohou mít tři důvody vzniku (zpracováno podle Krassowski, B., 1979), jejich kumulací pak vznikl zmíněný posun.
Chyby při nivelaci způsobené převážně metodickými postupy a technickým vybavením.
Chyby v topografickém zakreslení změřených bodů závisí na preciznosti a zkušenostech topografa a také na měřítku.
Chyby/odchylky vzniklé převodem výškových měření do jiných vztažných systémů.
K poslednímu příkladu je třeba uvést, že zájmové území bylo v posledních dvou stoletích pod správou čtyř států. Vztažné body byly používány tři. Za ruského období (Císařské Rusko) a polského období (Království Polské) byl užíván vztažný bod Kronštadt (Finská zátoka). Za rakouského panování byl vztažným bodem Terst v Jadranském moři. Posledním vztažným bodem byl Amsterdam (Severní moře) za vlády pruské. Uvádí se, že mezi výškami moří v Amsterdamu a Terstu je 56 cm. Převod mezi jednotlivými výškovými systémy je uváděn intervalem nebo střední hodnotou.
Amsterdam – Terst (23 cm – 50 cm) střední hodnota 36 cm
Amsterdam – Kronštadt (5 cm – 60 cm) střední hodnota 24 cm
Terst – Kronštadt (45 cm – 85 cm) střední hodnota 71 cm
Topografické mapy z roku 1984
Vydáno Ministerstvem územního rozvoje a stavitelství (Oddělení geodézie, kartografie a hospodaření s pozemky) v roce 1984. Jde o soubor topografických map celého území Polska, s počátkem mapování v roce 1963. Zájmové území se rozkládá na devíti listech v měřítku 1 : 10 000. Souřadnicový systém „układu 1965“ (sfera 1-4) dle Syryjczyk T. (2004) je odvozen od elipsoidu Krasowského (quazy – stereografické -Roussilhe'a) dle North Point GIS Consulting (2001). Na obr. 5.1.1 je uveden popis souřadnicového systému. Výškový systém je měřen od výškového bodu umístěného na ostrově Kotlin (přístav Kronštadt - rus. ?????????) ve Finské zátoce.Mapa má podrobný topografický obsah. Obsah map je vykreslen černou barvou.
Turistická mapa z toku 2004
Pojezierze Ł?czyńsko – Włodawskie zpracoval P. Cebrykow, M. Hurba (Zakład Kartografii UMCS Lublin), vydalo Polske Towarzystwo Geograficne Lublin. Mapa byla vydána k příležitosti geografické konference. Souřadnicový systém není uveden a mapa je v měřítku 1: 100 000. Byla použita k digitalizaci využití země. Z map byl digitalizován hypsometrický obsah, výškové body, hydrologie a landuse.